Možnosti
Studenti mají samozřejmě tři základní možnosti, kde bydlet při svých letech na vysoké škole. Pokud mají svou alma mater v blízké vzdálenosti od rodičů, mohou pobývat u nich, pokud ne, mohou si najít vlastní bydlení anebo využít možnost asi nejméně pohodlnou - vysokoškolskou kolej.
Různé typy, různé ceny
Velmi záleží na tom, jakou školu navštěvujete a pro jakou kolej se rozhodnete (nebo která vám kvůli kapacitě bude přidělena). Liší se tak vybavení, možnost soukromí a následně i cena. Vezměme si tři vysokoškolské pokoje – VŠE v Praze (Jarov), Univerzity Palackého v Olomouci (gen. Svobody) a Masarykovy Univerzity v Brně (Vinařská).
„Na Jarově bydlím už skoro dva roky, pokoj sdílím naštěstí jen s jednou spolužačkou, na jiných kolejích je ale třeba až pět lidí,“ říká studentka Bára z VŠE. Vzhledem k tomu, že se jedná o školu vysokou, na kolej si samozřejmě může přijít kdy chce, ne jak například na kolejích na střední škole. Ovšem i zde platí nějaký noční řád. Co se týče koupelny, mají buňkový systém – jedna koupelna je určena například pro dva pokoje, což je jistě lepší, než mít koupelnu společnou s celým patrem. „Vybavení není nic moc, ale to asi na všech kolejích, pokud nechcete platit majlant.“ Za pokoj platí zhruba 4 tisíce.
A jak to chodí na jiných kolejích v jiném městě? Olomoucký student Honza bydlí na kolejích generála Svobody teprve první semestr, podmínky má ale skoro shodné s Bárou. „Vzhlede k tomu, že mám na pokoji ještě dva další kolegy, platím menší cenu, mnohdy bych si ale raději připlatil, mám rád soukromí,“ říká Honza. Co se týče koupelny, má stejně jako Bára buňkový systém a kuchyňku má na patře. „Koleje jsou skvělé k tomu, že jste opravdu v dění toho školského života, který máte jednou za život, v některých chvílích chcete ale raději jít na byt, osamostatnit se a mít svůj klid.“ „Možná ale jenom už stárnu,“ směje se Honza. Za bydlení ale platí jen 2 700 měsíčně.
„Já jsem měla to štěstí a chytla jsem jednolůžkový pokoj, mám na něm tedy své soukromí, což je k nezaplacení, nemám ale buňkový systém, do koupelny musím na chodbu a sdílet ji s dalšími několika pokoji,“ říká zase studentka z Brna. „Časem si zvyknete a zjistíte, kdy je v koupelně nejmenší špička, naopak je super to, že si na pokoj mohu kdykoliv kohokoliv pozvat, což bych se spolubydlícími nemohla,“ zakončuje Monika. Za své jednolůžko zaplatí každý měsíc bez mála 4 000 korun.
A co vy, jak jste bydleli ve svých školních letech? A jak se vám bydlí teď? Jestli stále hledáte inspiraci, jak si co nejlépe zařídit své bydlení, zkuste to třeba podle dánského stylu Hygge.
