Kategorie

Jak se bydlí na erasmu v Japonsku?

Jak se bydlí na erasmu v Japonsku?

Vyzpovídali jsme studentku Kristýnu Kořínkovou, která strávila půl roku v Japonsku na erasmu. Jak se tam bydlí? 

Kristý, byla jsi půl roku na erasmu v Japonsku, jak tam vypadalo tvé studentské ubytování?

Naše škola poskytovala dva druhy ubytování, které nám bylo ale přiděleno. První se nacházelo v centru Nagoji a přirovnala bych ho jak vybavením, tak rozlohou klasickým jednolůžkovým pokojům, které se dají sehnat i v Praze. Mně bylo ale přiděleno novější na okraji města v residenční části, takže můj pokoj vypadal spíše jako hotel než kolej. Celá studentská rezidence měla společné prostory jako knihovnu nebo kuchyň a jídelnu, což bylo super, protože jsme měli možnost, kde se scházet s ostatními studenty.

Pokoj měl nejen vlastní koupelnu a záchod, ale taky balkon a celkově byl na japonské poměry skutečně velký. Měla jsem taky klasickou západní postel a pokoj byl navržen spíše pro zahraniční studenty než rodilé Japonce. Výjimkou byla koupelna, která byla navržena spíše jako velká sprcha s vanou dohromady. Japonci mají totiž večerní hygienu spojenou s menším rituálem, kdy se při napouštění vany nejprve osprchují a umyjí vedle ní. Nejvíc mě ale překvapilo, že koupelna měla i jednotlivé režimy jako sauna nebo svěží vzduch při horké koupeli a zároveň sloužila k sušení oblečení. Toaleta byla odděleně a samozřejmě kompletně automatická. Na japonské záchody by se dal napsat pomalu román, tak to jen shrnu tím, že se sama čistila, splachovala a otevírala poklop na principu senzoru pohybu.

Stihla jsi také nakouknout, jak bydlí rodilí Japonci?

Párkrát jsem měla možnost využít airbnb v různých částech Japonska. Oproti našim univerzitním kolejím v Nagoji byla ale realita opravdu někde jinde. Japonsko má velký problém s prostorem, takže málokdo si může dovolit skutečně rozlehlé stavby. Většinou jsou domy hodně úzké a vyhnané do výšky, aby se ušetřil prostor. Skoro žádný dům taky nemá zahradu a pokud ano, je velmi malá. Mimo města se už dají najít rozlehlejší domy i se zahradou, ale většinou se půda využívá k zemědělským účelům. Na druhou stranu mi přišlo milé, že i moderní stavby v sobě mají kus historie a tradic. Skoro v každém ubytování byla podlaha ložnice pokryta tatami, což jsou velmi příjemné a měkké tradiční bambusové rohože. Někde jsem spala přímo na futonech, někde na klasické posteli, ale nebyl v tom skoro žádný rozdíl, co se týče pohodlí.

Jací vlastně Japonci jsou, překvapilo tě na nich něco?

Velmi mile mě překvapilo, jak jsou milí a snaží se pomoci. Mnoho Japonců neumí anglicky, ale kdykoliv jsem s něčím váhala nebo si nevěděla rady, vždycky se objevil někdo, kdo mi chtěl pomoct. Na druhou stranu mě ale taky šokoval jejich přístup k pravidlům a autoritám. Asi není nutné říkat, že Japonsko je země pravidel a řádu. Ale nečekala jsem, že Japonci skutečně ta pravidla nezpochybňují, jen se jimi řídí, i když občas nemusí dávat smysl.

Po skončení školy jsi ještě cestovala, jak sis vybírala své bydlení na cestách?

Vzhledem k tomu, že jsem žila přes měsíc jen s batohem a snažila se toho procestovat co nejvíc, měla jsem omezenější rozpočet na ubytování. Na druhou stranu jsem rozhodně chtěla zažít co nejvíce různých možností, které Japonsko nabízí. A lokace byla taky velmi důležitá, protože Japonsko nemá moc dobrý a většinou vůbec žádný systém noční veřejné dopravy, takže po půlnoci je tu možnost jen taxíku, což může vyjít na pěkný balík, protože doprava celkově je v Japonsku skutečně drahá.

Co podle tebe byla nejlepší, a co naopak nejhorší volba?

Měla jsem možnost přespat v klasických hotelech, hostelech, tradičním japonském domě s onsenem, chrámu, airbnb i kapslových hostelech. Musím přiznat, že nejlepší volba jsou za mě hostely. Japonci jsou velmi pořádní, takže všechno je naprosto čisté, pokoje jsou dobře řešené a každý má své soukromí. V koupelně je vždy šampón, mýdlo i kondicionér dobré kvality, takže ušetříte místo v kufru. Navíc je to skvělá příležitost poznat další cestovatele a vzájemně si poradit, co určitě stojí za to vidět a co je naopak přeceněné. Nesporná výhoda je určitě cena, která je oproti jiným typům ubytování nižší. Podkategorie hostelů jsou tzv. kapslové hostely, což určitě stojí za to vyzkoušet. Parodoxně je prostor každé kapsle docela velký, takže klaustrofobie nehrozila. Každý normální či kapslový hostel, ve kterém jsem přespávala, měl i moc hezkou společnou místnost a čistou, vybavenou kuchyň.

Co se týče nejhorší varianty, tak nejde ani tak o typ ubytování jako spíše o vybavení. Hlavně pokud by někdo chtěl cestovat do Japonska v létě, kdy jsou přes den i v noci naprosto pekelné teploty, určitě je nutné si ověřit, zda má pokoj klimatizaci. Jednou jsem zůstala v pokoji jen s větrákem, protože klimatizace se pokazila a nedalo se tam vydržet.

Měla bys nějaký tip, jak rychle sehnat zaručený nocleh?

Porozhlédnout se po kapslových hostelech a projet pár platforem nabízejících ubytování. Ale je nutné počítat s vyšší cenou, takže nejlepší je samozřejmě všechno naplánovat dopředu a dobře si rozmyslet část roku, kdy Japonsko navštívit. V určitých obdobích jako je třeba Golden Week, kdy mají všichni Japonci dovolenou, je nemožné sehnat ubytování ani s několika týdenním předstihem bez zaplacení několikanásobné ceny.

Jsou Japonci opravdu tak pořádní, jak se o nich říká?

Možná ještě víc! Ve městech jsou samozřejmě čtvrti, které nejsou tak čisté, ale celkově jsem byla neskutečně překvapená, jak je všechno udržované. Na ulici třeba nikde na zemi nic neleží, ani papírek, natož nalepená žvýkačka nebo nedopalek od cigarety. A to skoro nikde nejsou koše, ačkoliv třeba plastové odpadu Japonci vyprodukují neskutečné množství. Byla to trochu záhada, kterou mi brzy objasnilo pár studentů, kteří už žili v Japonsku delší dobu. Japonci si totiž veškerý odpad dávají zpět do tašek nebo kabelek, odnesou to domů a tam to vyhodí. Musím přiznat, že ze všech těch zvyklostí a pravidel mi tam občas zůstával rozum stát.

Dokázala by sis představit žít v Japonsku dlouhodobě? Jaké jsou tam nároky na běžný život?

Těch několik měsíců mi přišlo naprosto adekvátních. Byl to pro mě dostatečný čas nahlédnout pod turistické pozlátko Japonska a vyzkoušet si i tempo a povinnosti běžného dne. Ale taky mi to stačilo, abych věděla, že dlouhodobě bych tam žít nechtěla. Nejenže částky za jakýkoliv typ bydlení dosahují astronomických výšin a je velmi obtížné vůbec nějaké ubytování sehnat, o prostorném bydlení bych si mohla nechat jen zdát. Bez znalosti japonštiny se o dlouhodobějším pobytu taktéž nedá uvažovat. A navíc jsou tu všude přítomná pravidla a řád, kterými je nutné se řídit. Na druhou stranu je Japonsko místem, které má rozhodně co nabídnout a které má vždy v rukávu další překvapení. Proto se tam budu moc ráda vracet a objevovat další části této kontrastní a kouzelné země.

Fotogalerie

ab
ab
ab
ab
ab