Kategorie

Jak položit venkovní dlažbu

Také uvažujete o tom, že byste si rádi vydláždili plochu kolem domu? Jen nevíte, jak na to a jestli to zvládnete sami? Určitě ano.
 
Jedním z nejčastěji používaných materiálů je betonová dlažba, a tak si ukážeme u tohoto materiálu, jak postupovat. Betonová dlažba se těší velké oblibě, protože za relativně příznivou cenu nabízí potřebnou kvalitu. Vyrábí se v široké škále tvarů, rozměrů a barev. Nebarvené kostky v přirozeně šedé barvě jsou levnější, za barevné modifikace si budeme muset trochu připlatit. Další nespornou výhodou betonové dlažby je její bezproblémová pokládka. Speciálním typem betonové dlažby je zámková dlažba, která je po stranách vybavena kapsami a výstupky, které do sebe zapadají. Zajišťují tak tvarovou pevnost a celistvost vydlážděné plochy.
 

Betonová dlažba pro všechny příležitosti

Betonovou dlažbu můžeme použít pro dláždění všech typů zpevněných ploch. Je vhodná jak pro terasy a cestičky pro pěší (tloušťka dlažby postačí 4 – 6 cm), tak pro namáhaná místa používaná jako parkoviště apod. (doporučuje se tloušťka alespoň 8 cm). Betonová dlažba má dlouhou životnost a vysokou pevnost v tlaku. Je odolná vůči vlivům prostředí a snáší také dobře zimní posypové směsi.
 

Základem je kvalitní podklad

Odkopeme terén, dobře ho urovnáme a zhutníme. Můžeme použít tzv. žábu. Podkladní vrstva musí být pevná, aby zajistila únosnost a rovinnost budoucí dlažby. Musí být také schopna odvádět dešťovou vodu, čímž plní funkci drenáže. Podkladní vrstva je většinou tvořena několika vrstvami štěrku nebo písku. V rámci úspory můžeme použít také recyklát ze starého odpadního stavebního materiálu.
 

Správný sklon

Při přípravě terénu vždy dbáme na to, aby sklon směřoval od budovy, postačí 1,5 až dvouprocentní sklon. Spád vytyčíme pomocí vodováhy a latě a zafixujeme provázkem.
 

Hloubka podkladní vrstvy

Hloubku volíme v závislosti na materiálu podlaží a podle očekávaného použití dlážděné plochy. Čím bude dlažba více namáhaná, tím zvolíme větší hloubku. U zahradních cest postačí hloubka základů kolem deseti centimetrů, pro pěší a lehký provoz (osobní automobily) vyhloubíme základy kolem třiceti až padesáti centimetrů.
 

Kladení dlaždic na nájezdu

U nájezdů do garáže klademe dlažbu diagonálně na směr jízdy kola automobilu. Dlažba je tak výrazně pevnější, protože zatížení se rozkládá na všechny čtyři boční stěny dlaždice, ne pouze na dvě.
 

Vytvoření okrajů

Okraje mají za úkol zamezit posunu dlažby na okrajích při pokládce a při následném používání vydlážděné plochy. Okraje můžeme vytvořit ze speciálních tvarovek nebo jen řadou dlažebních kamenů postavených na výšku. Okraje umístíme do takové vzdálenosti od stavby, abychom nemuseli dlažební kostky zbytečně řezat. Dlaždice si můžeme vyskládat na sucho (nezapomínejme na plánované spáry!) nejprve zkusmo, potom teprve zabetonujeme lemy. Základy pro zabudování okrajů vyhloubíme tak hluboké, aby byla pod obrubníky základová vrstva betonu alespoň 20 cm. Vytvoříme ji ze suchého, nebo jen mírně vlhkého betonu (75% písku a 25 % cementu). Beton necháme dva až tři dny uležet. Pokud nemáme na dlažbu až tak vysoké nároky, stačí krajové dlaždice pouze podsypat betonem, čímž je zpevníme.
 

Ukládací lože

Do uzavřeného lemování uložíme drť o zrnitosti 0 – 5 mm, použijeme jemný štěrk nebo písek. Lože upravíme do požadovaného spádu 1,5 – 2 % směrem od domu. Výšku lože upravíme tak, aby okolní terén lehce převyšovala. Tím zajistíme plynulý odtok dešťové vody do zahrady.
 

Pokládka samotné dlažby

Při pokládce bychom měli odebírat dlažební kostky z několika palet současně, abychom zamezili vytvoření barevně nestejnorodých ploch. S pokládkou začínáme u zpevněných krajů (zeď, schody, lemovací pás). Položíme nejprve několik řad nebo malou plochu. Ostatní část plochy si naznačíme pomocí provázků, abychom se neodchýlili od zvoleného směru spár. Aby se již usazené dlažební kostky nehýbaly, je vhodné spáry ihned vysypávat. Po celé ploše dbáme na stejnou šířku spár (3 – 5 mm).
 

Řezání

Při rozměřování dlažebního pole jsme se snažili zvolit takový rozměr dlážděné plochy, abychom dlaždice nemuseli řezat. Pravděpodobně se však nevyhneme nutnosti nějaké dlaždice upravit na míru. Nejvhodnějším nástrojem jsou řezačky nebo štípačky na dlažbu. Vypomoci si můžeme také úhlovou bruskou se speciálním řezacím nebo brusným kotoučem na kámen a beton. Dlažební kostku stačí na povrchu na všech stranách naříznout a poté potřebný díl odlomit sekáčkem nebo přes pevnou hranu. Dlažební kostku můžeme zkusit rozdělit pouze pomocí sekáčku. Dlaždici položíme do písku a opakovanými údery ji rozbijeme na požadovaný tvar.
 
Pokračování přineseme 5. 6. 2008.
 
 
ab
ab
ab
ab
ab