Kategorie

Jak na domácí škůdce?

I v té nejčistší domácnosti se čas od času objeví nezvaní hosté v podobě molů, brouků, švábů nebo hlodavců. Než však sáhneme po chemických zbraních, měli bychom vyzkoušet osvědčené přírodní metody...

Škodlivý hmyz a hlodavci se v lidských příbytcích objevovali odedávna. V dřívějších dobách byla příčinou rozmnožování škůdců nedostatečná hygiena. Dnes tyto živočichy lákají teplé prostory, šachty a potrubní systémy se zbytky jídla. Zde nacházejí ideální životní podmínky a optimální předpoklady k množení. Různé druhy hmyzu si můžeme také domů donést přímo z obchodu.

Prevence na prvním místě

Přestože přítomnost domácích škůdců může občas postihnout každou domácnost, existuje několik obených doporučení, díky kterým lze tuto pravděpodobnost výrazně snížit:

  • Ucpáním děr, škvír a netěsností ve zdech, oknech a dveřích zamezíme vniknutí myším, krysám, potkanům a lezoucímu hmyzu do místnosti
  • Udržujme pořádek. Pravidelné čistění skříní s oblečením a zásobami by mělo být samozřejmé, stejně jako umývaní pracovní plochy a podlahy.
  • Potraviny skladujme v uzavíratelných dózách (ohroženy jsou zejména luštěniny, kakao, mouka, vločky, koření nebo čokoláda).
  • Zásoby spotřebovávejme podle stáří - nejdříve spotřebujeme starší zboží, poté načínáme novější.
  • Pravidelně kontrolujme zásoby, zvláště rizikové potraviny.
  • Odpadkové koše nenechávejme otevřené, samozřejmostí by mělo být jejich časté vynášení
  • V miskách domácích mazlíčků nenechávejme zbytky žrádla.
  • Skříně nevystýláme papírem, neboť ten poskytuje útočiště i stravu škůdcům.

Škůdci za sebou nechávají stopy

Nevítanou návštěvu nepříjemného hmyzu rozeznáme nejsnadněji podle provrtaných sáčků od potravin. V tomto okamžiku je na místě důkladně prohledat potraviny, zda v nich nenajdeme drobné pavučinky, larvy a kukly. V první fázi se pokusíme škůdce zničit ekologickou cestou. Proti molům fungují aromatické látky, jako například květy levandule nebo položený špalíček cedrového dřeva. Na létající hmyz jsou vhodné mucholapky. V h pastích se používají feromony, pozor však na to, že někdy jsou místo feromonů v pastech umístěny pesticidy. Myši a krysy po sobě zanechávají okousané jídlo, otisky tlapek a charakteristické výkaly. Na myši jsou nejlepším ekologickým řešením pastičky na myši.

Jak na ně?

Myši a krysy

Myš domácí žije převážně v suchých prostorách, její oblíbená místa jsou na půdě nebo v šachtách topení. Krysy se dostávají do domu sklepními okny a odtokovými trubkami.

  • Neházíme odpadky do záchodu.
  • Ucpeme otvory ve sklepě a na střeše.
  • Neházíme zbytky jídla na zahradní kompost.
  • Rozmístíme pastičky.
  • Když chytáme myš nebo krysu, vezmeme se tlusté rukavice. Kousnutí hlodavce může být zdrojem nebezpečné nákazy!

Mravenci

Nejčastěji se vyskytujícím druhem jsou mravenci drnoví, mravenci černí a faraoni. Mravenci jsou obvykle zdraví neškodní, to však neplatí pro mravence jantarové barvy – mravence faraony, kteří jako jediní z mravenců přenášejí nebezpečné bakterie. Faraoni se k nám rozšířili pravděpodobně z Indie. V Česku byl tento druh poprvé zpozorován v Praze roku 1902. Masivně se rozšířil o 40 let později. Další vlna expanze tohoto teplomilného mravence byla způsobena rozšířením centrálního vytápění spojeného s výstavbou panelových sídlišť od konce 60. let minulého století. Vznikly rozsáhlé vytápěné prostory, vzájemně propojené teplovodními rozvody, s nadbytkem nejrůznější potravy a vody a s dostatkem vhodných úkrytů. Kromě obytných domů obývá prakticky všechny prostory, kde je stálá teplota a dostatek potravy. Jeho výskyt byl dokonce zaznamenám na skládce komunálního odpadu, kde přežil ve tlejících zbytcích potravy.

Problém s likvidací

Hnízda těchto mravenců je velice těžké zlikvidovat. Jedinou možností je vylákat dělnice na návnadu. Podmínkou je, aby návnada (insekticid) začala účinkovat opožděně, tedy aby dělnice stačily „potravinu“ přinést do hnízda. Pokud dělnice zemře po cestě, další mravenci již otrávenou potravu nepozřou.

  • Mravence můžeme vypudit silně aromatickými látkami, které položíme do mravenčích stezek. (majoránka, hřebíček, skořice, jalovcové větvičky).
  • Mravenčí stezky posypeme kypřícím práškem. Mravenci se po požití nafouknou a prasknou.
  • Otvory a skuliny, kudy se mravenci dostávají do domu, ucpeme silikonem.

Švábi

Mezi nejznámější druhy patří rusové domácí, švábi obecní a američtí. Jsou zdraví nebezpeční, protože přenášejí choroboplodné zárodky, a jejich výměšky mohou vyvolávat alergie. Jsou to noční živočichové, kteří se těžko hubí.

  • Místnosti udržujeme v suchu a čistotě.
  • Když se vrátíme z dovolené, oblečení nejdříve vypereme, než ho složíme zpět do skříně.
  • Vyčistíme i kufry a batohy.
  • Potraviny skladujeme v uzavřených dózách.
  • Šváby se dají chytit do přírodních pastí – nastražíme například sklenice se sirupem.

Mol šatní

Moli patří mezi nejžravější škůdce textilu v Evropě. Největší škody nepáchají přímo moli, ale jejich nenasytné larvy. Živí se bavlnou, plátnem, kožichy či peřím. Nejvíc jim chutná, pokud na oděvu najdou zbytky šupin lidské kůže nebo známky potu.

  • Skříně pravidelně čistíme.
  • Skříně nevykládáme papírem, který slouží jako úkryt pro moly.
  • Oblečení, které chceme skladovat po delší dobu, vkládáme do skříní zásadně suché a čisté.
  • Napadené oblečení vypereme v horké vodě. Pokud to materiál nepovoluje, vložíme napadené oděvy na týden do mrazničky a poté vypereme ve vlažné vodě.
  • Do skříní pokládáme sáčky s levandulí a voňavá mýdla.

Pokud je deratizace nezbytná

Pokud nepomůže žádná z předchozích metod, budeme nuceni zamyslet se nad použitím chemické zbraně. Deratizaci bychom v žádném případě neměli provádět sami. Chemické prostředky se sice dají bez problémů pořídit ve specializovaných obchodech, ale to neznamená, že jsou neškodné a že bychom si jimi nemohli ublížit. Tyto látky často obsahují nervové jedy, které mohou poškodit i zdraví člověka. Často vyvolávají křeče, nevolnost nebo znecitlivění. Ne nadarmo pracují profesionální hubitelé v ochranných oblecích s maskou.

ab
ab
ab
ab
ab