Knihovny jednoznačně nejsou pouhým úložným prostorem, jsou svým způsobem i deníkem duševního života člověka. Dokážou do sebe vtěsnat myšlenky, vzpomínky i plány do budoucna. Mohou na vás hledět poklidně od stěny místnosti a promlouvat skrze ideálně vámi zohýbanými hřbety knih.
Knihy mají zvláštní moc upoutat pozornost bez ohledu na to, jaký typ člověka jste – knihy, dříve jako výjimečně hodnotné a vzácné, i dnes vzbuzují určitou dávku respektu a úcty (pokud se zrovna nejedná o něco z rukou Helen Fieldingové), ke všemu kouzelně dělají každý pokoj optimističtějším a útulnějším.
Jak již byla zmíněna moc upoutat pozornost, knihovna je i nejmenovanou galerií. Na jedné straně může být organizovanou a podle abecedy nebo žánru tříděnou a systematizovanou, na straně druhé pak chaotickou a anarchizovanou mozaikou možného i všemožného. Ať už tak nebo tak, něco o vás vypoví.
Vedle standardních knihoven pak pochopitelně stojí i rozličné množství polic a poliček, které mohou buď pokrývat celou stěnu pokoje, nebo se pyšně a zároveň minimalisticky vystavovat jako jediný exemplář vlastního druhu.
Ať už se ale pro svou knihovnu rozhodnete zvolit téměř jakoukoli podobu, vždy to bude krok správným směrem. Zkrátka pokoj bez knih je jako tělo bez duše.
