Jak bydlí Martina Svadbíková, zakladatelka designového obchodu Bella Rose?

Založit e-shop nebo obecně firmu u mě zpočátku nebyl žádný velký promyšlený byznys plán. Bylo mi 24 let, měla jsem dvě malé děti, první bydlení a vlastně vše vzniklo z mé potřeby zařídit si domov podle svého. Můj sen tedy původně nebylo mít firmu, ale mít domov s doplňky, které jsem obdivovala na skandinávských webových stránkách a u nás nebyly vůbec dostupné. Teprve když tu zboží nešlo sehnat, napadlo mě ho sem dovézt sama a zároveň ho prodávat. Tenkrát jsem nevěděla nic o podnikání, on-line marketingu, styděla jsem se mluvit anglicky, ale věřila jsem, že to má smysl a to mě hnalo vpřed. Všechny katalogy dodavatelů nebo později i osobní návštěvy veletrhů pro mě byly jako říše divů a jeden velký sen. Tolik krásy, která u nás vůbec nebyla známá! Prvně jsem měla jasnou misi - vůbec ukázat, že takový styl ve Skandinávii existuje a jak krásně může vypadat. I proto jsem si založila e-shop, aby to bylo hned dostupné pro všechny, ze vše koutů republiky. K tomu jsem si založila blog, kde jsem psala o značkách, které jsem objevila, o trendech, ale i o mých cestách na Sever apod.

Teprve, jak e-shop postupně rostl, přibývalo více objednávek, tak jsem se začala více zajímat o další věci, jako je on-line marketing, vzdělávání se ve vedení týmu, finančním řízení, vedení skladů a další oblasti. Dnes už je to 11 let, ale stále mě to nadšení z nových kolekcí a cest do Dánska nebo Švédska za dodavateli neopouští a těším se na každou další novou kolekci.

Nejvíce si na své práci vážím pestrosti. Každý den je jiný a každý měsíc řeším nové posuny a výzvy. Nikdy mě nenechá ustrnout a je potřeba učit se novým věcem, pracovat na sobě a “trápit” mozek i kreativitu :-) Kdo podniká, zkrátka se nikdy nenudí. Mám štěstí na skvělé lidi v mém týmu, kteří jsou ve svém oboru často lepší a zkušenější než já, takže se mnoho naučím i od nich a hodně věcí řešíme a posouváme společně. Za to jsem neskutečně vděčná a moc mě tato týmová práce baví. Nechtěla bych být samotář, co si vše řeší a rozhoduje sám. Právě i v tomto je to krásná pestrost.

Co ale miluju ze srdce jsou cesty do Dánska, setkávání se s dodavateli a nasávání místní atmosféry. Ve Skandinávii mají design a smysl pro útulno zkrátka v krvi a je to neskutečná inspirace.

Co se týká přímo čerstvého stěhování, všimla jsem si, že hodně lidí po nastěhování touží mít vše hned kompletně zařízené. Každý koutek vybavený a vše kupují naráz. Často radím, aby si člověk dovolil nějaký ten čas nemít to dokonalé a nechal to uzrát. Počkal si, než najde ten správný kousek nábytku, lampičku nebo vysněný koberec.

Na takové ty hodnotné věci, které máme v domácnosti roky i déle, se vyplatí si počkat a klidně nechat ze zdi rok koukat jen drát se žárovkou, než narychlo koupit nějaký lustr jen tak bez rozmyslu, aby tam “nějaký byl”. My lidé často chceme vše hned, ale mně osobně se vyplatilo často dát si ten prostor na “nevím, počkám, hledám”.

Jinak není lepší příležitost na reorganizaci věcí, než právě stěhování. Není potřeba hned mít vše dokonale rozřazené, ale moc mi doma pomohly knihy od Marie Kondo nebo kniha Remodelista, které jsou o chytré organizaci domova. Od té doby mám doma věci mnohem přehledněji uspořádané a je to skutečně úleva. Kéž bych je měla už tenkrát, když jsme se stěhovali :-)

Upřímně, stále doma uklizeno určitě nemáme :-) Děti zapojuji do domácích prací nebo úklidů pokojíčků, manžel se také zapojuje každý den např do úklidu myčky nebo prádla. Zkrátka musíme fungovat jako sehraná jednotka a všichni si pomáhat společně. Mám štěstí na hodného manžela a lidi okolo sebe.

A hlavně - jednou týdně k nám chodí úžasná paní na úklid, kterou považuji za jednu z nejlepších investic a zásadní pomoc pro moje podnikání i duševní klid. Máme totiž velký dům, tři děti, kočku, oba máme s manželem svoje firmy…a už dávno nemám ambice být dokonalá a vše zvládat sama. Naučila jsem se říkat si více o pomoc, umět aktivně hledat, kde a jak by se dalo buď slevit z nároků nebo naopak najít nové cesty. Například miluju vaření a když to jde, tak každý den připravuji teplé večeře, ale když mám náročný týden nebo cítím, že jsem opravu unavená, už nejdu přes tyto své hranice. To jsem tak měla plno let a jen mě to dostávalo do stavů vyčerpání a stejně nebyla pohodová atmosféra. Teď místo toho buď nějaké jídlo objednám nebo zavelím heslo “bude na večeři, kdo si co najde” :-) a dokonce se už často stalo, že pak z toho byla výborná večeře uvařená dětmi. Skloubit práci a rodinný život určitě jde, ale je potřeba hlídat hranice svých sil.

Často jsem dříve jela hodně na dluh, ve většině případů na ten svůj osobní, protože ošidit sebe o pozornost, jídlo, spánek nebo síly, je snadné, zvlášť, když vás práce baví. Nechcete ošidit okolí, tak to uberete sobě. Teď, po 11 letech, se to snažím dohnat. I když jsem stále plná nadšení nebo nápadů, co vše by šlo tvořit, tak se učím pevně si hlídat priority a své hranice. Věnuji více času svému zdraví, rodině, “hygge” chvilkám a práci nebo nepořádek se učím brát více s nadhledem.

Rozhodně svíčky a drobné osvětlení, například lucerničky nebo světelné drátky. I když máme doma ten výše zmíněný prach a nepořádek, stačí, aby se setmělo, rozsvítily se doma svíčky a světelné drátky nebo lampičky a hned všechen nepořádek zmizí a zůstane jen útulná atmosféra a teplo domova, to miluju. Děti to také milují a dokonce i nejmladší Radovánek se večer dožaduje “pohody”, jak říká, a chce se zabalit do dek, rozsvítit všude svíčky a pustit písničky. Máme štěstí, že v domě, který jsme koupili, byl i krb, takže se rádi koukáme i na oheň v něm. Také doma nesmí chybět koutek, kde se člověk schoulí v dece s čajem, knížkou nebo jen tak pod deku. Někdo ho má na parapetu okna, někdo v oblíbeném křesle, v rohu sedačky nebo třeba v posteli, ale určitě ho doporučuji mít a zabydlet si ho, jak jen nejkrásněji jde. Je to skvělá oáza klidu, když je potřeba načerpat síly a klid.

Každý týden si dopřávám jeden luxus sama pro sebe, a to jsou čerstvé květiny ve váze. Někdy stačí malá kytička z procházky, někdy si koupím pugét růží, jindy zase sklidíme pivoňky ze zahrady. Opravdu každý den se pak na ně ve váze dívám a naplňuje mě to krásou a radostí. Je to takový dárek sama sobě.

Také máme doma opravdu hodně svícnů a svíček, které zapaluji skoro každý den, klidně i ke snídani jednu, hned to vykouzlí výjimečnou atmosféru. Hodně dělá i hudba, máme malý přenosný repráček a na něm rádi pouštíme oblíbené playlisty. Mám je různě sestavené, např Pohoda k vaření, Relax, Staré hity, Na depku, Dětská párty apod. Ráda si třeba i u vaření pustím takto písničky, naleju si skleničku vína, zapálím svíčky a hned je to vaření vlastně relax.

Já mám nejraději kombinaci, z každého stylu něco. Neztotožňuji se s názorem, že je třeba mít vše v jednou stylu. Nejvíc trendy je podle mě být svůj. Inspirovat se, ale ne za cenu toho, že se budete stydět vystavit svůj oblíbený obraz nebo suvenýry z cest, protože to nezapadá do nějakého stylu. Ráda kombinuji různé styly i materiály.

Asi nejvíce u nás doma převažuje jednodušší skandinávský styl, ale s přehledem zkombinuji klidně patinové vintage svícny s modrobílým porcelánem a minimalistickým nábytkem a vše to funguje. Nebo mám v ložnici orientální koberec a marockou skříňku společně s jednoduchou černou postelí a romantickým povlečením. Osobně jsem hodně vnímavá na detaily a věřím, že prostředí a věci, kterými se obklopujeme, mají vliv na naše emoce a náladu. Proto je pro mě důležité a přirozené vytvářet pro sebe i pro ostatní kolem útulné detaily. Když si k snídani na stole někdy zapálíme svíčku, hned ten společný okamžik povzneseme na něco slavnostního a vidím, jak z toho děti mají radost, přitom je to taková drobnost. Nebo když přijdou přátelé na návštěvu, ráda se starám o pěknou atmosféru, zapálím krb nebo uvařím kávu do pěkného hrnečku... Dělá mi to vyloženě radost. Toto je pro mě víc než konkrétní styl.

Co se trendů ze Skandinávie týče, stále více se upouští od černobílé ve prospěch jemnějších, zemitějších barev. Výsledkem jsou prostory, které jsou příjemné a útulné a zároveň si udržují čistý a minimalistický vzhled. Základem jsou teplé neutrální odstíny a pro dodání barvy do interiéru se používá například tmavě modrá, indigo nebo šalavějová lezená či šafránová žlutá.

Stále pokračuje i obliba přírodních materiálů. Designeři pracují se skromnějšími materiály jako je terrazzo, terakota, ratan, juta nebo konopí. Mezi ty luxusnější pak patří hlavně samet a mramor, dodají interiéru více nadčasovosti a elegance.

Už delší dobu jsou stále in znovuobjevené pokojové květiny. Dalo by se říct, že uvnitř jednoho prostoru nikdy není „příliš mnoho“ rostlin. Navíc si každý může vybrat co je jemu blízké a na co stačí jeho pěstitelské schopnosti. V módě jsou totiž mimo pokojovek nově i sušené nebo umělé větve a květiny.

Spousta skandinávských značek se letos nechává unést i boho stylem, kterým vnáší do skandinávských stylů více hravosti, barev a energie. Cílem je vytvořit příjemnou atmosféru a dodat prostoru individualitu a osobní styl.

Obecně jsem spíše zastánce kombinace nadčasových kousků s různými trendy detaily. Pokud máte dobrý základ jako barevně neutrální zdi nebo nábytek, můžete si z trendu vždy přidat něco malého. Vyměnit plakát v rámu, vázu na stole, povlaky na polštářky nebo přetřít stoličku a rázem máte nový pokoj. Důležité je, aby nám péče o domov dělala radost, aby jsme se tam cítili stále dobře, to z módy nevyjde nikdy.