Jak bydlí interiérová architektka, jak momentálně může takové poradenství fungovat i online a o jaké osobní domácí vychytávky se s vámi Eva podělí? To všechno se dozvíte v našem rozhovoru!
Evo, vaše profese je interiérová architektka, co přesně to znamená, co vaše práce obnáší?
Architekt funkčních interiérů tvoří interiér nejen na základě vkusu klienta. Celé finální řešení musí být postavené na správné funkci, využitelnosti a praktičnosti. To znamená, že je ideální začít spolupracovat s klientem v okamžiku, kdy připravuje stavbu nebo rekonstrukci. V takovém případě jsem schopna opravdu řešit dispozice a nejen flikovat. Znamená to samozřejmě velmi důkladnou přípravu stavby před samotným kopnutím do země nebo do zdí. Na základě požadavků na úložné prostory stavíme zdi, na základě připravené vizualizace interiéru umisťujeme zásuvky i instalace vody a odpadu. Proto v okamžiku, kdy přijde na samotnou realizaci stavby, máme připraveno a nemusíme řešit v průběhu finální fáze, což je zařizování, že jsme nezavedli dost zásuvek a vodu máme na špatné straně koupelny. Taková příprava ulehčí a zrychlí práci a finálně zlevní celkovou realizaci.
Byl tohle vždycky váš sen? Anebo jste jako malá chtěla být princezna či baletka?
Už jako malá jsem si stavěla domečky z papíru, lepila zdi a záclony na krabice od bot. Také jsem měla prehistorické lego, ze kterého jsem stavěla domy. Vysokou školou jsem se trochu minula. Nicméně život mě k zájmu z dětství zase vrátil.
Cítíte dopad koronakrize i na vaše odvětví? Je vlastně možné radit se s vámi online?
Projekty mi aktuálně běží, jen nemůžu ke klientům. Vyzkoušela jsem i online poradenství. Jedna klientka chodila po pokoji s video hovorem na aplikaci WhatsApp, sama mi naměřila prostor a já jsem jí rýsovala finální dispozici. Zásadním problémem je domácí výuka a znuděné dítě doma.
Kdybyste měla poradit maminkám, co by rozhodně nemělo chybět v dětském pokojíčku pro děti, které se momentálně učí doma, řekněme první stupeň základní školy, co by to bylo?
Tady si dovolím vypíchnout několik bodů. V první řadě je potřeba myslet na to, že děti se učí hlavně u rodičů v kuchyni. Důležitá je pro ně ale kvalitní židle s područkami, hloubkově a výškově nastavitelná, nesmí být rozviklaná už v obchodě. Raději s polstrováním než plastová. Taková vám vydrží klidně 10 let. Novou pak budete kupovat až dítěti od výšky cca 160 cm.
Stůl může být výškově nastavitelný, ale dítě u něj nesedí tak dlouho jako ve škole, proto to není pro mě až tak důležité. Plocha stolu malých dětí bývá pokryta spíše hračkami a tvořením než učebnicemi. Malí školáci mají ještě spousty hraček. Dejte jim prostor v zásuvkách či kontejnerech pod postelí. Podle mě není ani důležité mít stůl u okna, spíš použít kvalitní umělé osvětlení, v současné době ledkové.
I malým dětem, kterým dělám pokojíček, dávám pocit komfortu velkou postelí, samozřejmě pokud se vejde do pokoje. Každé dítě by také mělo mít u postele nějakou svoji soukromou skříněčku, poličku… Úložné prostory by pak měly být v odpovídající výšce výšky dítěte. Oblečení by si mělo mít možnost dítě vybírat samo. Umístěte je do skříně do výšek podle potřeb dětí, ne rodičů.
V neposlední řadě bychom neměli zapomenout na soukromí sourozenců v jednom pokoji, oddělme je třeba knihovnou, peřiňákem nebo jinou zástěnou. Také nezapomeňte na dostatečný počet elektro zásuvek u postele.
Máte vy doma nějaká konkrétní vychytávky, které vám zjednodušují život? Jak vlastně bydlí Eva Lövenhöferová?
Naše rodina bydlí již 20 let v řadovce na vesnici. Je to jedna z těch, které mají super dispozici a jsou skvěle využitelné od přízemí po půdu. Máme zahradu, na kterou se vejde okrasná část, fotbalové hřiště i záhonky. Člověk by tomu nevěřil, pokud to nevidí.
A vychytávky? Mám zásuvky na spotřebiče v kuchyni. To znamená, že nemusím hledat robota nebo nářezák ve skříních a daleko víc se pak spotřebiče využívají. Mám zásuvky ovládané vypínačem, to znamená, že když si chci zapnout v obývacím pokoji nebo ložnici lampičku, jen cvaknu vypínačem na zdi. Velké děti mají velké postele, což absolutně vyhovuje jejich životnímu stylu. V předsíni má každý člen domácnosti svou zásuvku na šály, čepice a rukavice. Nikdo se nehádá a všichni si udržují svůj „pořádek“.
Blíží se Vánoce, máte nějaké tipy, jak připravit domov na tu správnou atmosféru Vánoc?
Před Vánoci každoročně jezdíme lyžovat. To pro mě znamená absolutní pohodu a nulový stres způsobený nucenými přípravami. Žádná perfektní výzdoba se nekoná. Stromeček máme už týden před Vánoci, protože i na Silvestra býváme na horách, tak abychom si ho užili. Peču každoročně cookies, každý v rodině si vybere vlastní příchutě (vanilkové těsto, čokoládové těsto, rozinky, ořechy, kusy čokoláry, zázvor...), vánočky rozdám v rodině. Na oplátku tradiční cukroví zase dostaneme.
