Vánoce v Polsku jsou skutečně jedinečné. Silná křesťanská tradice dává Vánocům zcela jiný nádech. Vánoce tu jsou více než na dárky a komerci zaměřeny na soudržnost rodiny a lásku k bližnímu
Polsko, země vánočních tradic
Málokterý stát se může pochlubit takovým množstvím aktivních tradic, jako právě katolické Polsko. Jednou z nejoblíbenějších a nejdodržovanějších je zvyk lámání posvěcené oplatky. Právě tímto obyčejem je zahájena slavností štědrovečerní hostina.
Pro řadu Poláků je právě tato chvíle nejvýraznějším a nejpůsobivějším okamžikem celých svátků. Jak tento zvyk probíhá? Lidé, kteří se sešli u slavností tabule, drží v rukou oplatku. S tou chodí kolem svých bližních a navzájem se o svoji oplatku dělí. Poté, co se všichni obdarují, přesouvají se ke svátečnímu stolu k večeři.
Štědrovečerní hostina
24. 12. je v Polsku obyčejný pracovní den, proto se se slavností večeří začíná o trochu později než je tomu u nás. Děti vyhlížejí za oknem první hvězdičku, která je považována za hvězdu betlémskou. Ten, kdo ji uvidí jako první, se posadí ke stolu a slavností hostina může začít.
Kolem stolu se schází celá rodina, včetně prarodičů a vzdálených příbuzných. Bývá prostřeno ještě o jedno místo navíc pro náhodného hosta nebo kolemjdoucího. Na stole stojí svícen, pod který se ukládá groš, který bude rodinu po následující rok chránit před chudobou.
Večeře na Štědrý večer o dvanácti chodech
Podle tradice bývá večeře velmi bohatá, a to o dvanácti chodech, které symbolizují počet měsíců v roce a počet apoštolů. Na talířích se tak střídají nejrůznější speciality. Samotné hostině předchází předčítání z bible a modlitba. Jako první přichází na řadu polévka, nejčastěji se podává boršč z červené řepy nebo ze zelí.
Mořské či sladkovodní ryby
Nepostradatelné jsou jak mořské, tak sladkovodní ryby. Převládá smažený kapr nebo kapr v černé omáčce se švestkami, často se tu setkáme i s jeseterem nebo se sleděm. Specialitou je mleté rybí maso v rozsolu. Dalším z chodů může být pečený krocan, plněné pirožky nebo pečená šunka. Večeře je ukončena moučníkem. Charakteristické jsou takzvané makůvky, žemle máčené v mléce dochucené mákem a rozinkami nebo makové koláče. Na stole nesmí chybět sušené ovoce a vánoční cukroví. Celý večer se popíjí grog a kořalka, tzv. vařonka.
I o Vánocích se myslí na zvířátka
Zbytky po štědrovečerní hostině nosí děti domácím zvířatům. Býložravý dobytek dostane přilepšeno ve formě kvalitního sena.
Ježíšek
Polský Ježíšek opouští o Štědrém dni nebe a snáší se na oslíku na zem. Proto polské děti chystají pod stromečkem pro unavené oslátko trochu sena na občerstvení.
Půlnoční mše o Vánocích
V Polsku se chodí do kostele často i během roku, o Vánocích však bývají všechny kostely naprosto přeplněné. O půlnoci navštěvují lidé pastýřskou mši, nazývanou také Pasterka.
Betlémy na prvním místě
Jesličky nesmí chybět v žádné domácnosti. Poláci je pokládají za stejně, jestli ne ještě za více důležité, než vánoční stromeček. Polský patriotizmus vedl k tomu, že kulisami betlémů nejsou palmy, ale polské historické památky.
