Kategorie

Historie nábytku, 5. díl: Odkládací nábytek řecký a římský

V minulém díle jsme se seznámili s klasickými tvary a způsoby zpracování sedacího nábytku. Dnes si přiblížíme římský a řecký nábytek "odkládací". Bude se jednat především o jídelní či pracovní stoly, různé odkládací stolečky, nebo různé police.
Nakolik byla jeho podoba či tvar odlišná od té současné? A jak se vlastně lišil nábytek řecký od římského?

Řecko

Jak v řeckém, tak i v římském prostředí byly stoly využívány běžným způsobem. Jednoduché dřevěné stoly bylo možno nalézt v kuchyních, zdobnější dřevěné ale i kamenné v jídelnách. Zpravidla kamenné byly obřadní oltáře, na kterých se především ve starém Řecku běžně obětovalo bohům. Nejobvyklejší tvar stolu byl tvořen klasickou obdélníkovou deskou se čtyřma nohama. Známé byly ale také menší odkládací stolky kulaté.

Řím

Stůl, nebo-li mensa, se ve starém Římě vyráběl v mnoha provedeních a z různých materiálů. Žádnou výjimkou nebyly ani stoly z mramoru, bronzu nebo zlata. Oblíbené byly například malé pevné stolky o třech nohách. Jejich nohy byly stejně jako nohy lůžek vymodelovány do tvaru kozích nebo srnčích nohou, ozdobeny bájeslovnými figurami a hermami. Mimo pevných trojnohých stolků se zachovaly i stolky skládací. Jejich nohy, zapuštěné do kloubů upevněných ze spodu na stolové desce, byly spojovány pohyblivými a křížícími se příčkami. Mechanizmus umožňoval nastavení libovolné polohy i výšky stolu. Těchto stolků bylo používáno především jako stolků servírovacích, na které byly ukládány nádoby s vínem, pokrmy a ovocem.

Materiály

Jak již bylo zmíněno výše, běžně se používalo také dřevo. Jednalo se především o dřevo tvrdé, různě zdobené a vyřezávané. Kamenné stolky bylo možné nalézt kromě obětišť také v chrámech, či ve školách. Samostatné kovové stolky se především v Řecku nepředpokládají, nicméně kov jako takový sloužil samozřejmě běžně k různému obkládání a zdobení. V Římě byly však kovové stolky poměrně běžné. Železných hřebů bylo využíváno zřídka. Mezi odkládací nábytek patří také police. I ty byly dřevěné nebo kamenné (především ve sklepeních či katakombách). Stůl patří spolu se sedátkem k základnímu a nejstaršímu typu nábytku. Od nejstarších dob bylo na stůl pokládáno to nejcennější, co člověk vlastnil – potrava. Není proto tajemstvím, že stůl v průběhu tisíciletí získal jisté kultovní až magické postavení v lidské společnosti. O tom však příště.
ab
ab
ab
ab
ab