Kategorie

Historie nábytku, 3. díl: Starověké kultury

Tisícileté období vlády starověkých kultur změnilo navždy ráz naší planety. S úctou vzpomínáme na epochu plnou bohatství a slávy, ale žel i bídy a utrpení. Dodnes se dochovala celá řada monumentálních památek, které přetrvaly dlouhé věky. Dochovalo se ale také množství celkem běžných předmětů, které leccos napoví o kvalitě bydlení.
Naše kultura by nepochybně vypadala zcela jinak, kdyby nebylo starobylé Mezopotámie, rozvinutého starověkého Egyptu, či vlivné etruské kultury. Podívejme se tedy blíže na to, jak se bydlelo na počátku věků.

Jedno z mála dochovaných vyobrazení mezopotámského nábytku. Pravděpodobně jde o skládací stoličku (cca 2 000 let před Kristem)

Mezopotámie

Z kultur Mezopotámie se vzhledem k přírodním podmínkám (vlhké klima kolem řek Eufrat a Tigrid) nedochovaly téměř žádné konkrétní památky připomínající vybavení obydlí. Nejdůležitějším stavebním materiálem zde byly hliněné nepálené cihly. Životní úroveň většiny obyvatelstva byla velmi nízká. Lidé se tísnili v malých domcích z nepálených cihel. Z tohoto materiálu byla i jejich lůžka pokrytá rohožemi z rákosu. Stejné rohože posloužily také k výrobě stolu a sedacího nábytku. Na odkládání sloužily různé výklenky nebo hliněné nádoby. Dřevo zde bylo velmi vzácné, pokud se používalo, jednalo se především o cedr. Mnohem běžnějším materiálem byl rákos, ze kterého se dělaly například stoličky se sedací plochou z kůže, látky nebo výpletu.

Egyptská židle z období vlády 18. nebo 19. dynastie (1550 – 1186 před Kristem)

Egypt

Z egyptské kultury se dochovalo množství různých druhů nábytku především díky vybavení pyramid, mastab a hrobek. Staří Egypťané obdobně jako obyvatelé Mezopotámie vytvořili židli a křeslo, pevnou i sklápěcí stoličku, stůl, lůžko, lehátko a úložné prostory. Prostředí kolem řeky Nilu poskytovalo svým obyvatelům také velmi podobné materiály jako v Mezopotámii (hlína, rákos, nedostatek dřeva a kamene). Snad navždy tyto staré kultury určily základní tvary nábytku. Egyptští řemeslníci dokázali nábytek nejen obratně zhotovit, ale také náležitě vyzdobit, a to jak dřevořezbou, tak i intarzií, nebo zlacením. Nohy křesel byly například modelovány do tvaru lvích pracek nebo kopyt turu. Vyráběl se také nábytek speciálně pro sakrální prostory a náboženské obřady.

Etrusský, tzv. "Manželský sarkofág" (520 – 510 před Kristem)

Antika

Antické období nepřestavuje pouze Řecko nebo ještě mladší Řím, ale také staré kultury etruské či krétské. Tyto ostrovní kultury se vyvíjely víceméně osamoceně a využívaly vlastních zdrojů. Z krétské kultury se dochoval např. panovnický trůn, který je velmi jednoduchý, dřevěný, bez zlacení nebo jiného výraznějšího zdobení. Jednoduchá byla i výbava obytných domů, kde bylo možno nalézt nízká lůžka, stoly a sedačky běžných tvarů. K ukládání sloužily truhlice, které bývaly leckdy i malované. Vzácnější předměty byly vsazovány do zděných nik. Zajímavá a netradiční je kultura etruská. I zde byl velmi jednoduchý nábytek vyráběn především ze dřeva. Stejně jako staří Egyptaňé vyráběli i Etruskové nábytek pro mrtvé do hrobek. Rozdíl byl však v tom, že toto vybavení bylo celé kamenné. Do dnešních dnů se dochovalo také několik vzácných kusů nábytku vyrobených z bronzu. Etruskové byli v nábytkovém umění opravdoví mistři. V běžných domech se však používala běžná proutěná křesla a dřevěný nábytek. Dostatek informací a artefaktů z tohoto období se dochoval především z řecké a římské kultury. Těm se však budeme podrobněji věnovat příště.
ab
ab
ab
ab
ab