Ve druhé třetině 19. století, zejména v revolučním roce 1848, nastává čas, kdy feudální šlechta ztrácí své staré výsady a opouští dosavadní pozice. Ve vzpomínkách na zašlou slávu se obrací k rytířskému středověku. Dává tak vzniknout novému stavebnímu slohu – romantismu.
Venkovská idyla, kouzlo dávné minulosti a exotika vzdálených zemí ovlivnily architektonickou tvorbu již na konci 18. století. Tato první vlna romantismu však jen doplnila a zpestřila vládnoucí klasicismus a empír. Romantismus ovládající architekturu v letech 1830 až 1860 hledá zdroje inspirace již výhradně ve středověké architektuře. Předznamenává tak období historizujících slohů a bývá proto také nazýván romantickým historismem.
V období romantismu byl postaven i známý zámek Hluboká
Windsorská novogotika
Významnou roli ve formování nového slohu sehrála soudobá gotická restaurace zámku ve Windsoru v Anglii. Windsorská novogotika nalezla širokou odezvu v celé Evropě. Typické je pro ni tupé zakončení budov a věží, na jejichž vrcholcích najdeme zubaté cimbuří. Jiným typickým prvkem je tudorovský oblouk, užívaný u portálů bran a u oken. Hlavními představiteli romantické windsorské novogotiky jsou v našich zemích zámky Hluboká a Lednice. Stavitel lednického zámku Wingelmüller nejprve absolvoval studijní cestu do Anglie a Skotska, aby přestavba byla co nejvíce autentická. Plány na přestavbu zámku v Hrádku u Nechanic objednává František A. Harrach přímo od anglického architekta Lamba.
Lednický zámek – ypický příklad windsorské novogotiky
Francouzská novogotika
Nebyla to však jen windsorská gotika, která ovlivnila výstavbu této doby. Podrobné studium francouzské středověké architektury architektem Viollet-le-Ducem poskytlo také řadu přímých vzorů a námětů k napodobování. Francouzská gotika byla našemu prostředí tvarově bližší. Její hrady připomínají česká feudální sídla o mnoho více než anglická gotika. Ve stylu francouzské gotiky provedli architekti Škvor a Schmoranz rozsáhlou přestavbu zámku ve Žlebech u Čáslavi. Ve stejném stylu proběhly přestavby na Bouzově a rohanovském zámku Sychrově u Turnova.
Ať žijí napodobeniny
V polovině 19. století již nebylo možné stavět tak jako ve středověku. U romantických staveb jde o pouhé vnější zdání starobylosti. Materiály se zaměňují, kombinují a povrch se často velmi rafinovaně upravuje. Dřevěná schodiště působí dojmem kamene, kámen imitují i keramické a štukové články. Používá se i litina. Kružby v oknech bývají železné nebo dřevěné. Dřevěné jsou i arkýřové věžičky na velké věži ve Žlebech, pouze zevně omítnuté.
Zámek v Hrádku u Nechanic je dílem anglického architekta Lamba
Co na to města?
Anglická a francouzská novogotika však neovládla pouze zámeckou architekturu, nalezneme ji i na řadě staveb našich měst. Novogotické prvky nacházíme na radnicích, nádražních budovách, školách, kasárnách, továrnách, pivovarech, nemocnicích, obytných domech, mostech a hospodářských staveních. Do tohoto období spadá například přestavba pražské staroměstské radnice s charakteristickým použitím šedé barvy pro kamenné nebo kámen napodobující stavební články a červené pro omítané plochy.
