Ve druhé třetině 19. století, zejména v revolučním roce 1848, nastává čas, kdy feudální šlechta ztrácí své staré výsady a opouští dosavadní pozice. Ve vzpomínkách na zašlou slávu se obrací k rytířskému středověku. Dává tak vzniknout novému stavebnímu slohu – romantismu.
Venkovská idyla, kouzlo dávné minulosti a exotika vzdálených zemí ovlivnily architektonickou tvorbu již na konci 18. století. Tato první vlna romantismu však jen doplnila a zpestřila vládnoucí klasicismus a empír. Romantismus ovládající architekturu v letech 1830 až 1860 hledá zdroje inspirace již výhradně ve středověké architektuře. Předznamenává tak období historizujících slohů a bývá proto také nazýván romantickým historismem.
Článek z kategorie: Archiv
Historie bydlení: Romantismus, 1. díl
206