Kategorie

Historie bydlení: Renesanční vila – místo odpočinku a radosti

Renesance přinesla nejen krásné městské rezidence a paláce, ale v kolébce svého vzniku - v Itálii oživila krajinu stavbami vil, které svým obyvatelům dokázaly poskytnout pohodlí v ústraní venkova.
Renesance se svým návratem k antice znovuobjevila také kouzlo krajiny mimo městské hradby a odpočinek na venkově vzdáleném ruchu velkoměsta. Tradice výstavby vil situovaných mimo městskou zástavbu, která má v novověku nejstarší kořeny v oblasti Benátska, navazuje na vzdálenou antickou předchůdkyni tohoto typu obydlí.

Vila Pisani na řece Brenta poblíž Benátek Foto: autorka

K čemu venkovská vila?

V antice byly předměstské a venkovské vily nejen rafinovanými sídly, kde byly vytvořeny podmínky pro uložení velkých uměleckých sbírek; tato místa se také stávala místem setkávání a tvořila důležitý symbol společenského postavení. Vedle těchto úkolů plnila vila i prozaičtější úkoly, protože sloužila jako ekonomické centrum, na něž byly navázány širší hospodářské aktivity, jako např. produkce obilí (sýpky, v nichž se skladovalo obilí, volně navazovaly na obytné budovy), vína či olivového oleje. Podobné osudy zažívala tato sídla ve středověku. S nárůstem moci měst a s postupným vzestupem role nově utvářeného městského organismu v ekonomické oblasti opouštěla šlechta svá izolovaná sídla na venkově a vracela se do prostředí městských hradeb.

Vila Malcontenta autora A. PAlladia – fasáda do zahrady Foto: autorka

Zpátky do přírody na venkov!

K opačnému trendu, tedy budování venkovských příležitostných sídel, docházelo postupně mezi léty 1400–1500. Nejprve převažovaly stavby obkroužené ochrannými zdmi, postupně tyto bariéry ustupovaly, aby byl umožněn otevřený volný výhled do krajiny. Tyto první vlaštovky posloužily později italskému staviteli Andreu Palladiovi k tomu, aby vytvořil projekty pro své významné klienty převážně z kruhů benátské nobility. Palladiův koncept renesanční vily se zrodil z mnohých podnětů, mezi něž je nutné na prvním místě zmínit stavby jeho předchůdců a současníků, především však antickou tradici podepřenou studiem latinských Vitruviových textů o antické architektuře, které v plánech geniálního renesančního architekta daly v okolí Vicenzy a Benátek vzniknout celé řadě vil. Palladiova díla díky geniálnímu duchu italského architekta měla vliv i v novodobé architektuře a ve vlnách neopalladianismu (zejména v Anglii) zůstávala stálým inspiračním zdrojem.
ab
ab
ab
ab
ab