Historie bydlení: Po křivolakých středověkých uličkách
286
V dalším pokračování o historii architektury se zastavíme u obecných principů renesančního stavitelství a jejich pozvolném průniku do naší architektury.
Ačkoliv i v pozdním středověku byla snaha po geometrizaci plánu měst, s principem umělecké koncepce urbanistické prostorové formy přichází až renesance. Po snahách gotiky po monumentalitě a vertikalitě začíná převládat systém horizontální.
Palazzo Chiericati ve Vicenze – architekt A. Palladio
Základy renesance
Renesanční architekti studují antické klasické řády. Proporce, symetrie a perspektiva se tak stávají základními nástroji v rukou stavitelů. Základními geometrickými obrazy a tvary při stavbě renesanční architektury je čtverec, obdélník, krychle a koule.
Renesance mění podstatnou měrou ráz měst, nejen rozmanitostí staveb, ale také jejich vzhledem, umisťováním pomníků či význačných monumentů v ose ulic, poblíž význačných staveb či na náměstích. Urbanistická scéna se sjednocuje prostřednictvím obecného používání klasického tvarosloví, zároveň staví na novém prostorovém konceptu, jenž je založen na perspektivě, symetrii a hierarchii. Ve městech se začínají stavět renesanční paláce s reprezentativním vzhledem, uvnitř s arkádovým dvorem, který uvolňuje sevřenou dispozici, odlehčuje celou stavbu a poskytuje dostatek světla pro vnitřní prostory.
Palazzo Rucellai, Florencie – autor L. B. Alberti
A co na to Zaalpí?
V Itálii, kolébce renesance, vznikají projekty na stavbu ideálních měst, které měly vznikat oproštěny od předchozího vývoje jako jednotný architektonický celek (v Itálii jmenujme alespoň projekt architekta Filareteho Sforzinda či částečně realizovaný projekt města Palma Nuova od V. Scamozziho), podobně jako v antice se staví venkovské vily. Architektem významných staveb v severní Itálii byl Andrea Palladio (1518–1580). Také ve středoevropském prostoru, kam se zásady z Itálie postupně šíří, byly tyto principy převzaty a i přes nepřízeň klimatu se na stejných základech staví šlechtické paláce.
Renesance proniká do Čech nejprve pozvolna a zprvu se projevuje pouze na architektonických detailech, nikoli na stavbách v jejich komplexnosti. S prvními vlaštovkami u nás se setkáváme na Moravě, například na zámeckém portále v Tovačově, v Čechách v ostění Vladislavského sálu na pražském Hradě. Teprve později vznikají stavby, které již plně vycházejí ze zásad renesančního stavitelství (zámek Bučovice na Moravě).
Vicenza Teatro Olimpico – A. Palladio a V. Scamozzi
