Článek z kategorie: Archiv

Historie bydlení: Nábytek alžbětinského slohu

13 / 11 / 2007

131

Třicátá léta 19. století byla pro Británii typická dalším stylem, který hledal své náměty v dávné minulosti země. Tentokráte došlo na období vlády nejslavnější anglické královny Alžběty I.

Ať žije 17. století!

Byly to romantické historické romány Waltera Scotta, které zaváděly čtenáře do 17. století, do doby, kdy zemi vládla velká královna Alžběta I. a ve vězení úpěla skotská královna Marie Stuartovna. Romány však neovlivnily jen čtenáře, ale i britské návrháře a designéry. Ti začali pro svůj nábytek hledat inspiraci právě v alžbětinské době. Vznikal tak mimořádně romantický nábytek tvořený směsí propletenců, arabesek, spirálového kroucení i detailního vyřezávání.

Opět jen napodobenina

Ale ani alžbětinský styl nekopíroval zcela svoji předlohu. Místo typických materiálů – dubu a ořechu – používali výrobci materiály nové, které v 17. století nebyly v oblibě, nebo vůbec nebyly známy. Používaly se i nové moderní technologie výroby, které měly dodat nábytku nádech novosti. Nábytek vyrobený v alžbětinském stylu se tak opět stal jen povrchní napodobeninou a karikaturou slohu 17. století.

Staré do nového

Do obliby se ale dostávaly i skutečně starožitné kusy nábytku. Ty byly restaurovány, mnohem častěji se ale používaly pouhé fragmenty historického nábytku, které se druhotně upotřebovaly při výrobě nových kusů. Desky a řezby ze 17. století, tak splývaly s nově vyrobenými částmi nábytku.

Publikace šíří slávu

Slávu a oblibu alžbětinského stylu šířila celá řada dobových publikací. Patřily mezi ně Vzorky starého nábytku od Henryho Shawa, ale i kniha Nábytek, lustry a dekorace interiéru, jejímž autorem byl Richard Bridgens. Publikace vyšla v roce 1838 a obsahovala obrázky vhodných designů a způsobů uplatnění stylu při výrobě moderního nábytku.

A Amerika?

Styl našel řadu obdivovatelů i ve Spojených státech amerických, kde jeho slávu šířil především Andrew Jackson Downing. Jeho knihy seznamovaly s krásou starých anglických domů a doporučovaly romantický a rytířský styl jako výzdobu salonů a reprezentativních místností.

Co na to Francie?

Ani Francie nezůstala stranou podobných snah. Královna Alžběta tu sice nikdy nepanovala, a tak tu vládnu nad nábytkem nepřevzal ani alžbětinský sloh, Francouzi si však našli náhradu. Byl jím styl nazývaný trubadůrský, který čerpal z gotiky, ale i atributů rytířství a z romantických historických námětů.