Kategorie

Historie bydlení: Čas historických slohů, 4. díl

Konec 19. století přináší velký hospodářský rozmach, dochází k industrializaci a rozvoji početných vědních odvětví. Svět pomalu a nevratně nabývá svou novou, rušnou tvář. Součástí této metamorfózy jsou i novinky v oblasti bydlení – obzvláště pak bydlení ve městě.
Za pseudoslohovým průčelím se zprvu užívá pavlačová dispozice známá z empíru, včetně společné toalety na konci pavlače. Dříve otevřené pavlače mívají však nyní spíše dřevěnou prosklenou stěnu. Parcelace nových předměstí, která sleduje maximální finanční zisk, stlačuje nové činžovní domy do poměrně malých bloků se stále menšími a menšími dvorečky. Prostor těchto nevelkých ploch ještě zabírají dřevníky, kůlny, dílničky a sklady. Síť ulic s řadovou zástavbou způsobuje, že byty v celých domovních frontách se obracejí k severu a ani šířka ulic není často ve vhodném poměru k počtu pater. Byty tak bývají stinné.

Zrod moderního bytu

Zámožnější nájemníci si mohou dovolit kvalitnější bydlení. Od 60. let 19. století vznikají pro bohatší klientelu účelně řešené byty se dvěmi místnostmi za sebou. Od 80. let jsou již byty i trojtraktové, se střední místností - alkovnou, která je osvětlována jen nepřímo prosklenými dveřmi. Byty mají již vlastní příslušenství, k němuž vedle toalety patří i koupelna. Místnosti těchto bytů jsou prostorné a vyšší než dříve i později, stropy jsou zdobeny štukovými ozdobami.

Nové bydlení

Vstup do domu je řešen jako ozdobný vestibul, nebo chodba se štukovou výzdobou, případně i malbami. Domy jsou již opatřeny výtahy. Typická jsou také zvýšená přízemí, která dávají vzniknout polosuterénům, které využívají obchodníci a řemeslníci pro své krámy a dílny, někdy se tu nacházejí i chudší byty. U domů s obchody se mezi přízemí a 1. poschodí nezřídka vkládá polopatro. Mezipatra - mezaniny - se napojují směrem dozadu podlažím na úroveň schodištních odpočívadel a slouží také bytovým účelům. V takovýchto domech narazíme také na celou řadu ozdobných detailů, ať už je to mříž výtahu, kovové nárožníky, nadedveřní nástavce, dveře a okna s prosklením se skládanými barevnými skly zalitými do olova, případně leptanými či lazurovanými skly s ornamentálními, rostlinnými a figurálními motivy. Časté jsou i různé keramické obklady a dlažby, mozaikové podlahy, stylová svítidla, zábradlí a jiné. Bohatí se však nespokojují jen s nájemními byty. Na předměstích si uprostřed rozsáhlých zahrad budují vily.

Jak bydlel proletariát?

Domy na perifériích, budované pro chudší obyvatelstvo, mají ještě dlouho jen jednu jedinou místnost. Bývají stěsnané, málo vzdušné, s temnými schodišti a špinavými dvorečky. O samostatných toaletách, koupelnách a výtazích si jejich obyvatelé mohou nechat jenom zdát.

Co na to venkov?

Na venkově se stejně jako v předchozím období staví ve stylu selského baroka, ale inspirace se již čerpá i z empíru. Pseudoslohy pronikají do bohatších obcí jen velmi zvolna a uplatňují se především tam, kde se buduje nová sokolovna nebo hostinec. Novostaveb zámků vzniká v této době jen velmi málo, spíše se jedná o adaptace starších staveb.
ab
ab
ab
ab
ab