Kategorie

Historie bydlení: Čas historických slohů, 3. díl

Čas historických slohů se kryje s dobou velké hospodářské prosperity. Probíhá industrializace, rozvíjí se věda a technika, mění se lidé a jejich smýšlení o světe. České země se mění z agrárních na průmyslové. S průmyslovým rozvojem kráčí ruku v ruce i národní uvědomění.
Nově vzniklá česká buržoazie, vlastnící továren a bank, bojují o politickou moc v monarchii, kterou touží přeměnit ve federaci. Naděje vzniklé po pádu Bachova absolutismu však záhy zmaří porážka Rakouska v bitvě u Hradce Králové v roce 1866. Oč horší jsou vyhlídky politické, o to bohatší je spolkový a kulturní život. Je to doba vypjatého vlastenectví. Ve městech i na venkově vznikají spolky pěvecké, čtenářské, divadelní a tělocvičné jednoty - především sokolské. Spolkový život dává vzniknout celé řadě novostaveb spolkových domů, sokoloven, divadel, z nichž nejvýznamnější je stavba Národního divadla. Kolem této stavby se sdružuje celá plejáda umělců, zvaná pak generací Národního divadla.

Fürthova sirkárna v Sušici

Bankovní domy

Hospodářská prosperita dává vzniknout spořitelnám, záložnám a bankám. Ty hrají důležitou úlohu v rozvíjejícím se kapitalismu. Peněžní ústavy pronikají pozvolna i do malých venkovských měst. A všude tam se pro tyto účely staví nové honosné budovy, často spojené s restauracemi a spolkovými sály.

Národní divadlo

Průmysl

Až doposud v našich zemích patřilo prvenství textilnímu průmyslu, ten však nyní ustupuje do pozadí, aby uvolnil místo prudce se rozvíjejícímu průmyslu těžkému. Na městských periferiích vznikají nové železárny a vysoké pece. Ruku v ruce s těžkým průmyslem narůstá mezi energetickými zdroji podíl uhlí. Otevírají se proto nové a nové doly. Vzhledem k výskytu uhlí, které na sebe váže podniky těžkého průmyslu, roste počet obyvatel především severočeských a severomoravských měst. Průmysl si vynucuje také rozšiřování komunikační sítě, především železnic. Další města a vesnice tak získávají železniční spojení se světem. Získávají nová nádraží, nádražní hostince a jiné podobné stavby. Na venkově se vyhrocují sociální rozdíly, drobní zemědělci jsou nuceni prodávat svá políčka, jejichž sloučením se vytvářejí velkostatky. Kromě feudálů velkostatkářů se formuje i skupina venkovských boháčů. Na druhé straně chudí zemědělci, kteří nenacházejí obživu doma, hledají záchranu v emigraci do ciziny, hlavně do Ameriky. Vesnice se tak nadále pozvolna vylidňují.

Železniční most přes Otavu z roku 1888

Proměna měst

Průmysl, bankovnictví, kultura i rostoucí počet obyvatelstva si vyžaduje, především ve městech, velké množství novostaveb příslušného určení. Kvantita však často převyšuje kvalitu.  Ta se projevuje při rozšiřování nových předměstí, zakládání parků a hřbitovů. Jednotlivé objekty jsou řešeny samy o sobě bez ohledu na jejich vztah k okolí. I nadále se odstraňují městská opevnění, která uvolňují prostory pro parky a nové okružní komunikace. Na konci období dochází k míšení slohů, bez ohledu na jejich rozdílnou podstatu, které je někdy nazýváno eklektismem.
ab
ab
ab
ab
ab