Po renesančním prostorovém konceptu založeném na perspektivě, symetrii a hierarchii přichází systém nový, který se začíná dynamizovat. Přímé, široké ulice ústí nyní do centrálních náměstí a vytvářejí jednotný scénický systém. Nastává baroko.
Harmonická koncepce města se v období baroka začíná narušovat a převažuje kontrast a pohyb. Přímé a široké ulice umožňují nyní rychlejší pohyb kočárů, architektura jednotlivých budov se stává součástí vyššího systému. Městskou urbanistickou scénu je možné charakterizovat jako velmi dynamickou strukturu.
Versailles – barokní zahradní úprava
Lewis Mumford o baroku
Americký kulturní historik Lewis Mumford výstižně popsal charakter barokních měst: Pohyb po přímé linii avenue je nejenom hospodárný, ale skýtá i jiná potěšení a požitky. Ty je možno esteticky vystupňovat pravidelným uspořádáním a řazením budov podobné pravidelnosti, s římsami, směřujícími do téhož úběžníku, do něhož směřuje i pohyb ... rychlý pohyb si žádá opakování viděných jednotek, jen tak mohou být v rychlosti postřehnuty a přičleněny k ostatním. Co bylo příjemné pro fixní pozici nebo pomalou chůzi, stává se nutností při rychlém pohybu.
Jak uvidíme v dalším architektonickém vývoji, tento proces se bude silněji uplatňovat v 19. století a měřítko prostorů se bude stále zvětšovat pro nové dopravní prostředky, které teprve vstoupí na scénu.
Plán zahrad a zámku ve Versailles
Barokní město jako divadelní scéna
Principy barokního stavitelství si můžeme názorně dokumentovat na evropských metropolích – Řím a Paříž. V obou případech se stavitelé snaží přetvořit města ve světová moderní centra. V baroku je ve městech budována základní osnova, do které je začleněn nový systém hlavních tříd. Ty doplňují symetricky pojatá náměstí s působivými pomníky, kašnami, schodišti a terasami.
V Římě je vybudována základní kompoziční osa, kterou postupně zaplňují nové církevní i světské budovy. Bernini navrhuje okázalé náměstí před sv. Petrem ve Vatikánu a dodává mu tak zcela nový rozměr.
Pohled od sv. Petra ve Vatikánu na náměstí, které postavil Bernini
V duchu Versailles
V Paříži vznikly nové monumentální prostory jako Place Vendôme a Place des Vosges. Jako inspirační zdroj pro stavbu zámků a koncepci blízkého parkového a krajinářského okolí těchto staveb posloužil projekt zámku ve Versailles s přísnou osovou dispozicí, který se uplatnil i v našem středoevropském prostoru.
Paříž – Place des Vosges (vlevo) a Place Vendôme (vpravo)
