Na začátku 12. století se západní Evropa začala měnit. Vznikla nová vrstva feudální šlechty, která stále více toužila po přepychu a okázalosti svých rodových sídel. V této době vznikl nový umělecký styl – gotika.
Nebyla to však jen šlechta, která v této době vznikala. Prudce se začala rozvíjet i nově zakládaná města. Na vývoj umění a řemesla tu měly velký vliv cechy, které hlídaly kvalitu zboží, ale dohlížely i na to, aby byla jednotlivá řemesla od sebe oddělena. Jak se výroba rozvíjela, docházelo ke stále větší specializaci řemesel. Z cechu truhlářů se tak postupem doby vydělil cech výrobců truhel, cech dřevoobráběčů a cech uměleckých truhlářů.
Skříň na hrnce ze španělského venkova
Vynález pily
Nábytek se v této době pozvolna stával běžným předmětem každodenní potřeby. Jeho tvar a dekorativnost nezřídka svědčí o velké míře zručnosti tehdejších řemeslníků. Na počátku 14. století výrobu nábytku významně ovlivnil nový technický vynález. V německých zemích byla vynalezena pila. Nový objev umožnil truhlářům vyrábět lehčí a elegantnější nábytek než dosud. Pila umožnila vytvořit rámovou konstrukci a řezat tenké dýhy, které se pak začaly používat k vykládání nábytku.
Gotické truhly
Truhla byla i v gotice nepostradatelným a často velice reprezentativním kusem nábytku. Ve 14. století se ve výzdobě truhel v hojné míře uplatňovaly heraldické reliéfy se zvířaty, později se objevily prvky převzaté z gotické architektury – lomené oblouky, rozety i figurální motivy. Na jihu Německa, v Rakousku a Tyrolsku sloužilo k výrobě truhel dřevo jehličnanů, jako zdobný motiv se uplatňovaly úponky s listy. Na truhlách z Porýní a severovýchodu Francie nacházíme motiv girland s květinami, ovocem a rostlinami. V Anglii, ve Skandinávii a na severu Itálie se k výrobě truhel používalo tvrdého dřeva, které bylo zdobeno geometrickými motivy. Vyztužené truhly bez nožek a s bočními úchyty se používaly na cesty.
Jan van Eyck, Svatba Arnolfiniů, interiér bytu 1434
Příborníky
V době gotiky se v domácnostech objevil zcela nový, dosud nevídaný typ nábytku. Byl jím příborník. Nejoblíbenější typ příborníku se vyráběl ve Flandrech. Jednalo se o bohatě řezanou truhlu, stojící na vysokém podnoží. Spodní deska příborníku sloužila k vystavení honosného stolního náčiní, to bylo v bohatých rodinách často stříbrné nebo zlaté, v chudších skleněné nebo keramické. Na desku se ukládalo i použité nádobí.
Stoly a sedací nábytek
Stoly v gotice měly všemožné tvary. Byly kulaté, osmihranné se stolní deskou na široké noze, podélné i čtvercové s překříženými nohami. Stoly truhlové se vyráběly až do 18. století. Sedací nábytek se od doby svého vzniku příliš nezměnil. Používaly se skládací židle, židle se třemi nebo čtyřmi soustruženými nohami, stoličky a lehké lavice. Francie a Nizozemí měla v oblibě křesla. Ta tvořila truhla ve tvaru krychle a opěradlo. Truhla byla zároveň úložným prostorem.
Pozdněgotická postel
Postele
Majetní občané si mohli dovolit i postel - na severu Evropy opatřenou nebesy nebo baldachýnem. Jihoevropané stavěli postel na vyvýšené místo, Francouzi a Nizozemci s oblibou postel opticky sjednotili se dřevem obloženou stěnou.
