Po prašné silnici vedoucí skrze Nevadskou poušť drkotá poštovní dostavník. Vyjel někdy kolem roku 1850 z Los Angeles a míří do Santa Fé. Kočí pobízí koně. Konečně se uprostřed rozpálené pouště vynoří střechy několika stavení. Na tomhle odlehlém místě si několik mormonských osadníků postavilo své domy. Snad kvůli těm několika málo trsům trávy začali tomuhle místu říkat Louky - španělsky Las Vegas.
Úmorné sucho a vedro spolu s útoky indiánů nakonec mormonské farmáře přinutily, aby odtáhli jinam. Osada tu však už zůstala. Zprvu coby přestupní stanice pro dostavníky, později z ní vyrostlo malé město o pár domech s nádražím, několika saloony a jedním nevěstincem.
Oáza hříchu uprostřed Nevadské pouště
Město hazardu
Vzestup Las Vegas se započal roku 1931, kdy stát Nevada zlegalizoval hazardní hry. Stejně jako v mnoha dalších městech se tu začaly objevovat herny a kasina, jejichž výstavbu svými penězi zhusta podporovala mafie. Jejich vznik znamenal tisíce pracovních míst pro lidi mnoha profesí. Dnešní podoba Las Vegas však má kořeny v roce 1946, kdy zde mafiánský boss Benjamin "Bugsy" Siegl otevřel kasino Flamingo. Zatímco předchozí menší herny byly všechny navrženy v jednotném westernovém stylu, Flamingo představovalo typ hotelu, herny a zábavního parku, jaké v té době vyrůstaly pouze v Miami na Floridě. Však také jediné Flamingo přežilo obrovský boom, kterým Las Vegas prošlo v padesátých letech a který se dodnes nezastavil. Bugsy Siegl se však triumfální realizace svého vizionářského plánu kombinujícího hru a zábavu nedožil. Za necelých šest měsíců byl zastřelen v apartmánu své přítelkyně v Los Angeles. Každopádně se díky tomuto mafiánovi zrodilo největší hřiště pro dospělé na světě. Celé město, z jehož návštěvy se člověku velice lehce může zamotat hlava. A někdy i rozbolet. V tom případě mu takový aspirin přijde určitě vhod.
Mnoho staveb vypadá, jakoby si je postavili zahradní trpaslíci
Lesk a bída Las Vegas
Všechny hlavní atrakce se nacházejí na jediné ulici: Las Vegas Boulevard. Jejímu nejzajímavějšímu úseku se však neřekne jinak než The Strip. Tento šest kilometrů dlouhý "pruh" začíná ve středu města a vede k Hacienda Avenue. Šest kilometrů přeplněných extravagantními hotelovými komplexy, kasiny s věžemi a kopulemi, nákupními centry, svatebními kaplemi, spoustou restaurací, kosmetických a masážních salónů. Vše, co tu stojí, je tu jen proto, aby se to lesklo, třpytilo, blýskalo a hrálo těmi nejkřiklavějšími barvami. Las Vegas je hlavním městem nejen gamblingu, ale i okázalosti. Pokud chce něco v této poušti přežít, musí to na sebe v první řadě strhnout pozornost. To je hlavní zásada. Jak se to udělá, na tom už nesejde.
Neony, neony, neony...
Neonová kultura
Nikde na celém světě nenajdete tolik trubic naplněných neonem jako právě v Las Vegas. Září a blikají všude kolem vás: žlutě, modře, červeně, zeleně. V noci to působí, jakoby se celé stěny domů daly jednoduše zhasnout. Tak například kasino Circus Circus na sebe upozorňuje svým 38 metrů vysokým reklamním neonem, z něhož do světa září ohromná show girl a gigantický klaun s monstrózním lízátkem. Ohromný, gigantický, monstrózní a reklamní - přívlastky, které při psaní o Las Vegas prostě nejde nepoužít.V kruhovité budově ve tvaru stanu se celý den a celou noc předvádějí cirkusová představení. Zdarma. Celý komplex samozřejmě vydělává na něčem úplně jiném: na hazardu.
Svůj palác má v Las Vegas i samotný Caesar
Kopie a imitace
Charakteristické pro celé Las Vegas je, že se každé kasino snaží zaujmout nápodobou čehokoliv na světě. Vlastní imitaci se tu důsledně podřizuje vše: od architektury přes oblečení personálu až po charakter tanečních či divadelních show. Snad nejznámějším kasinem v Las Vegas je Caesar´s Palace, jehož trojhrannou střechu zdobenou četnými pseudo - římskými sochami nesou korintské sloupy. Přímo na fasádě najdeme vítězný oblouk vzdáleně připomínající ten stojící před koloseem v Římě. Uvnitř si samozřejmě můžeme zahrát ruletu, ale rovněž se projít římskými zahradami či postát na pohyblivém chodníku, který nás proveze pomocí hologramů a laserových efektů oživeným Forem Romanem. Co se personálu týče, tak všichni mužští zaměstnanci jsou tu bez výjimky převlečeni za příslušníky římských legií, zatímco kafe vám přinese jedině servírka zahalená do římské tógy. Jako bonus najdete v centru zdejší nákupní čtvrti kopii Michelangelova Davida. Po takové exkurzi byste nejednoho návštěvníka marně přesvědčovali, že tahle slavná socha nevznikla za Césarových dob. Jde o další střípek (nebo spíše pořádný střep) do historie imitace. Zatímco staří Římané napodobovali řecké umění, tak Las Vegas napodobuje Římany. Ale nejen je. V podobném duchu zde nalezneme kasina: Luxor (ve tvaru prosklené pyramidy), Excalibur (věžičkovitá parodie na středověký hrad), Treasure Island (inspirován románem R. L. Stevensona) a dokonce i Paris (vedle něhož stojí padesát pater vysoká zmenšenina Eifellovy věže). Ve volbě námětu pro imitaci tu panuje naprostá svoboda. V divočině americké komerční architektury je dovoleno naprosto vše. Musí to však vést k úspěchu.
Všechny v Las Vegas spojuje jedna touha: vyhrát jackpot
Svět hry, aneb mimo čas a prostor
Mezi nejváženější stálé obyvatele Las Vegas patří takzvaní jednorucí bandité. Nejedná se ovšem o klasické lupiče, ale o zloděje rafinovanější: výherní (respektive proherní) automaty. V roce 2001 jich tu svým blikavým životem žilo přesně 157 759. Dalo by se říct, že právě pro ně bylo toto města vystavěno. Má se to totiž takhle: všechna lákadla, která Las Vegas nabízí, ve své podstatě představují výborně promyšlený systém, jak vyždímat ze svých návštěvníků co nejvíc peněz. Fígle, jak to provést, jsou různé. Například poměrně nízké ceny pokojů ve zdejších velice dobře vybavených hotelích mají zákazníka zdržet alespoň do doby, než stihne prohrát vše, co ušetřil na ubytování. Stejné je to s velice levným jídlem a pitím. Navíc něco na zub dostanete v mnoha hernách zadarmo. Mezi další aspekty, které napomáhají prosperitě zdejšího byznysu, je i teplota okolního prostředí. Venkovní teploty se v Nevadské poušti často pohybují mezi 30 až 50 stupni Celsia a tak k odchodu z dokonale klimatizovaného kasina nic neláká. A ještě jednu věc mají všechny herny společnou: Ani v jedné z nich nenajdete hodiny. Úkolem každého správného hráče je totiž nechat se plně pohltit hrou, nacpat do ní všechny své peníze a ne zkoumat, zda je tam venku ještě noc nebo už den. Není se co divit, že mnohým z 35 miliónů lidí z celého světa, kteří Las Vegas každoročně navštíví, přijde vhod nabídka, kterou tu činí jedna zdejší benzínová pumpa. Ta zní: "Zadarmo aspirin a soucit."
