Architekti Helena Boráková a Dalibor Borák před sebou měli nelehký úkol vsadit do proluky mezi významné historické domy stavbu, která by nenarušovala své okolí a zároveň zaujala svým výrazem. Po levé straně domu se totiž nachází Okresní nemocenská pokladna Huberta Gessnera ¬– budova obložená červenými a zelenými cihlami, která patří ke klenotům stylu vídeňské secese. Vpravo pak stojí bohatě zdobené nájemní domy z počátku minulého století od architekta Josefa Müllera. Investor společně s architekty proto vsadili na minimalismus a rozhodli se výraz budovy opřít o divoce rozmístěná okna různých velikostí, která se schovávají za mohutnými venkovními železnými žaluziemi.
Beton, kov a sklo
Barevností i použitými materiály se drželi zkrátka a bravurně zvládli neopustit jednotný styl. Omítka budovy je čistě bílá, vzdušnost dotvářejí materiály jako kov a sklo. Parter a druhé podlaží jsou zvenku obloženy deskami z umělého kamene s velkoplošným zasklením, na které se variabilně dají umístit loga v budově právě sídlících firem. Pohledový beton ve společných prostorách domu Také interiér nevybočuje strohostí barev i materiálů. Vnitřní část schodiště a některé další stěny jsou obloženy surovými betonovými deskami a dotvářejí tak společně s železnými prvky výtahu chladivý ráz schodiště. Hliník použila designérka Magdalena Říčná na orientační desky a velká výrazná čísla nápaditě označující jednotlivá podlaží. Tato autorka má na svědomí i návrhy vitráží v interiérech bytů, u nichž se inspirovala živly země, voda, vzduch. Průjezdem se dostanete na dvůr s parkovacími místy.
Luxusní mezonety s terasou
První dvě podlaží jsou určena pro obchody, další tři patra pak v současné době patří kancelářským prostorům, mohou však být přestavěna i na obytné plochy. Do každého z pater se tak vejdou jeden až dva byty. Prostor v šestém a sedmém patře věnovali architekti dvěma velkým mezonetovým bytům o rozměrech 162 a 128 metrů čtverečních. Oba mají rozlehlé dvaačtyřicetimetrové terasy se zábradlím z lepeného bezpečnostního skla, které se nacházejí na vrcholku budovy. Právě terasy v posledních dvou patrech pak vytvářejí atypický zubatý profil stavby. Na dvoře za domem se nachází celkem devět parkovacích míst, dalších dvanáct je ukrytých v podzemních garážích, které jsou dostupné pouze autovýtahem umístěným v průjezdu. Pohled z ulice Milady Horákové V současné době – téměř dva roky po dokončení stavby – obývá Městský dům Milady Horákové několik firem. Spodní obchodní prostory se právě připravují pro pobočku realitní kanceláře a poslední dvě patra pak podle návrhu slouží jako velké luxusní mezonetové byty. Foto: autorka
