Fotoreportáž: Jak získat zahrádku uprostřed velkoměsta
336
Obklopují vás panelákové stěny a v koutku duše toužíte po zahradě, vlastním plácku zeleně nebo vlastnoručně vypěstovaném ovoci? Inspirujte se v naší fotoreportáži z brněnské zahrádkářské kolonie. Poradíme, jak takovou zahrádku můžete získat do pronájmu i vy, a to přímo ve vašem městě.
Na Kraví horu, jak její název napovídá, je potřeba se nejdřív vyškrábat do vysokého kopce. Zahrádkářskou kolonii však nelze přehlédnout. Na konci srpna překypuje zelení a je obsypaná květinami a ovocnými stromy. Ovšem také obehnaná vysokým plotem s ostnatým drátem.
Dá mi to chvíli přemlouvání, abych staršího pána, jehož zahrádka se nachází nejblíž hlavním zamčeným vratům, skrze ostnatý drát přesvědčila, že jsem opravdu novinářka a chci pouze fotit. "Víte, my sem nesmíme nikoho cizího pouštět. To bych musel jít všude s váma." Hájí se předpisy členů zahrádkářské kolonie, nakonec však svolí a otočí klíčem.
Božský ráj to napohled
Otevírájí se mi tím dveře do úplně jiného světa, než ve kterém jsem byla ještě před pár minutami. Je to jako malý zelený ráj uprostřed šedivého města. Malé roztomile parcely zahrádek ohraničené nízkymi plůtky jsou různorodé asi tak, jako jejich majitelé. Od perfektně upravených přes rustikálně zarostlé až po zdivočele zpustlé. Najdete tu téměř vše, co je ve zdejším klimatu schopno vyrůst, a to včetně hroznového vína, malin, hrušek a především - obrovské spousty rajčat.
Zábava nejen pro důchodce
Při procházení cestičkami potkávám řadu lidí a se všemi se zdravím jako s dobrými známými. Překvapuje mě však jejich věková skladba. Ano, podle očekávání je nejvíce z nich v důchodovém věku - se spoustou času a vztahem k zahradničení v duchu jejich vrstevníka Přemka Podlahy. Potkávám však také malé děti, které se prohání mezi zahrádkami, třicátníky rýpajícími se v záhoncích i maminky s kočárky. Žije to tu, i když jsou tři odpoledne a všední den.
Něco za něco
Božský klid a extrémně čerstvý vzduch však nečekejte. Zahrádka v kolonii asi bude totiž vždy jen kompromisem - na dosah, ale přesto uprostřed rušného města. Samotu u lesa zkrátka nikdy nenahradí. Na okraji zahrádkářské kolonie na Kraví hoře, to hučí jako ve vosím hnízdě. Pod kopcem totiž vede frekventovaná silnice. O kousek dál však přestanete město téměř vnímat a připomene vám ho jen skvělý výhled na Špilberk nebo o něco ponuřejší pohled skrz ostnatý drát na paneláky v brněnské Líšni.
Zahrádkářské kolonie jsou přesto pro řadu lidí skvělým způsobem jak trávit léto s malými dětmi, jak se zabavit něčím užitečným po celý den a nebo jak si vlastnoručně vypěstovat "bio" zeleninu a ovoce a vytrhnout se alespoň na chvíli z náruče betonu a šedi. Není divu, že vznik zahrádkářských kolonií velmi úzce souvisí s industrializací v 19. století a masovým stěhováním do měst, kdy potřeba mít alespoň kousek prostoru a vypěstovat si vlastní ovoce a zeleninu získala na důležitosti.
Jak získat vlastní zahrádku
Pokud vás zahradničení v zahrádkářské kolonii oslovilo, poohlédněte se po vaší vlastní zahrádce. Stačí se obrátit na Územní sdružení Českého zahrádkářského svazu(www.zahradkari.cz) nejblíže vašemu bydlišti a pak už jen čekat. Solidně velkou parcelu seženete za pronájem kolem dvou tisíc ročně. Připravte se však na delší dobu čekání, dostat se k zahrádce není jen tak a často vás nemine ani zápis v pořadníku.
Zahrádku můžete získat také přes inzerát, pronajímatelé nabízí přenechání pronájmu za odstupné obvykle v podobě nákladů za vybudování chatky a další vybavení, zahrádku v některých koloniích je také možné přímo odkoupit.
foto: autorka
