Kategorie

Ekologické domy v zemi

V budoucnosti možná naši potomci nebudou bydlet ve vysokých mrakodrapech, ale v domech, které jsou mnohem vstřícnější ke krajině a lépe odolávají přírodním pohromám. Chcete-li se dozvědět více o ekologických domech částečně krytých zemí, přečtěte si tento rozhovor, v němž odbornice na energetickou náročnost budov Veronika Mojová podává velmi zajímavý a ucelený výklad o tomto „novém“ fenoménu. Jistě budete překvapeni, kolik výjimečných výhod se v tomto typu bydlení skrývá.
 

Tématem Vaší diplomové práce byl "Nízkoenergetický dům chráněný zemí", natrefila jste na nějaké problémy spjaté s tímto typem bydlení?

Při návrhu tohoto typu domu jsem od začátku narážela na nedostatek podkladů a informací. I když v zahraničí (především v Rakousku a Německu) je tento druh stavění velice oblíbený.

Jsou podle Vás "domy pod zemí" výrazně ekologičtější než jiné nízkoenergetické domy? Jak velký je mezi nimi rozdíl?

Cílem mé diplomové práce bylo navrhnout nízkoenergetický dům. Jednou z možných variant nízkoenergetického stavění jsou domy kryté zemí. Jejich výjimečnou předností oproti běžným nízkoenergetickým domům je jejich vzhled, který dokonale zapadá do přírodního rázu krajiny, obzvláště v kopcovitém terénu. V České republice není problematika domů krytých zemí příliš známá a často se k ní váže řada předsudků (např. špatná osvětlenost vnitřních prostor domu denním světlem, nevzhlednost domu aj.). Domy chráněné zemí se až na několik stavebních specifik v ničem neliší od konvenčních domů, v žádném případě ne v užitných vlastnostech domu.
Mnoho lidí se domnívá, že domy kryté zemí využívají nějakých mimořádných tepelně izolačních vlastností zeminy, ovšem tak tomu není.  Zemina je výborný kondenzátor, který uchovává teplo. Již v hloubce 2 m pod povrchem je průběh teplot celoročně velice vyrovnaný, což má vliv na výrazně nižší potřebu vytápění domu. Lednová teplota půdy v uvedené hloubce je totiž přibližně +10°C, a to i přesto, že vzduch má v té době např. -20°C. Dům, resp. části domu přiléhající k terénu, tedy obklopuje prostředí s teplotou o 30°C vyšší ve srovnání s nadzemním domem. Abychom za takových podmínek dosáhli běžné pokojové teploty +22°C potřebujeme interiér ohřát jen o 12°C nad okolní teplotu. U nadzemního domu musíme ovšem k dosažení stejného výsledku vytvořit teplotní rozdíl 42°C. Rozdíl v nutné potřebě energie na vytápění domu je tedy mezi domem krytý zemí a nadzemním domem značný. V létě si lze zeminu představit jako zásobník chladu.
 
 
Výhodu domů krytých zemí: -v domech tohoto typu se dosahuje průměrné teplené spotřeby kolem 15 kWh/m2/rok tedy asi pětkrát nižší ve srovnání se spotřebou běžných moderních domů.
-lze je s výhodou stavět na nejlevnějších pozemcích a ve svazích, které jsou pro klasickou zástavbu nevhodné -běžná údržba vyžaduje minimum času a peněz -jsou vysoce odolné proti živelním pohromám a vůči selhání veřejné infrastruktury (i při dlouhodobém výpadku dodávky energií v zimě lze teplotu v domě snadno udržet nad +20 °C) - jsou zvukově dokonale izolované, tedy tiché, umožňují bydlení i v hlukově velmi exponovaných lokalitách, tedy v blízkosti rušných cest, letišť
-představují architekturu, která v maximální míře zachovává původní ráz krajiny
Nevýhody-vyžadují odbornou projektovou přípravu a vysoce kvalifikované provedení stavebních prací - zde opravdu nelze nic ošidit -i luxusní dům chráněný zemí bude zvenku působit nenápadně (otázkou nyní je, zda je to skutečně nevýhoda) -můžete narazit na konzervativního pracovníka místního stavebního úřadu, případně na nepochopení svého okolí
 

Stavby nízkoenergetických domů jsou a asi také dlouho budou "in", jak je to s tzv. domy pod zemí, mají i u nás svou budoucnost?

Této problematice se v současné době přímo nevěnuji, takže se necítím kompetentní na tuto otázku odpovídat. Mohu vyslovit jen svůj názor podložený informacemi získanými při tvorbě diplomové práce, že tyto domu u nás budoucnost rozhodně mají. Příkladem tohoto typu bydlení je ekosídliště v Jižním Chlumu u Zlína, kde vyrostlo pár těchto domů, které demonstrují ve středoevropských podmínkách výhody tohoto bydlení, mj. jako optimální architekturu pro přechod města v otevřenou krajinu, které zároveň minimalizuje závislost obyvatel na růstu cen energií a dalších neobnovitelných přírodních zdrojů.
Výpovědi lidí, kteří žijí v těchto domech, jsou toho důkazem. Na otázku, jak se žije v domě krytém zeminou, shodně odpovídají: výborně! Vyvrací tak mnohé pověry. Není to vlhká, temná a studená díra, jak si někteří lidé myslí, v domě zasypaném hlínou rozhodně není  tma. Kromě klasických oken ve východní a jižní fasádě, lamp a lustrů, jsou v zadních místnostech domu světelné studny, které jsou stropem vyvedeny na povrch. Hliníkové tubusy se zrcadlově lesklým povrchem dokážou přenést denní světlo až do vzdálenosti osmi metrů. Alternativní bydlení staví na jednoduché filozofii. Dát více peněz do výstavby a méně platit za energii. Ve srovnání s klasickým bydlením mají jen čtvrtinovou spotřebu energie, protože využívají slunečního záření a tepla akumulovaného obklopující zeminou.

Studovala jste na VŠB v Ostravě, jak rychle jste našla pracovní uplatnění v Moravskoslezském kraji?

Vystudovala jsem na fakultě stavební obor Prostředí staveb a TZB a už během studia jsem pracovala ve firmě zabývající se energetickou náročností budov, po dokončení studia jsem začala spolupracovat s firmou C.E.I.S. CZ, ve které se v současné době nejvíce věnuji dotačnímu programu Zelená úsporám. Navrhuji optimální řešení zateplení rodinných a bytových domů (vypracovávám energetické audity, průkazy energetické náročnosti budov, odborné posudky).

Jaké jsou Vaše zkušenosti s programem Zelená úsporám?

Touto problematikou se zabývám už skoro rok a mohu říci, že tento program je dle mého názoru dobrou finanční podporou pro všechny, kteří chtějí šetřit energií a svůj dům zrekonstruovat.
Redakce Světa bydlení mnohokrát děkuje paní Veronice Mojové z firmy C.E.I.S. CZ za poskytnutí rozhovoru i ilustračních fotografií.
 
 Info, foto: www.zelenebydleni.eu
ab
ab
ab
ab
ab