Většina z nás má celkem jasnou představu o ideálním bydlení. Chtěli bychom žít komfortně a zároveň bez vysokých nároků na údržbu a především s malými náklady na energie. Mnozí z nás si ale stále více uvědomují také ekologickou stránku bydlení. Víme, že svým způsobem života neustále přetváříme přirozený ráz naší země a měníme ji v asfaltovo-betonovou krajinu. Hledáme proto nové, ekologičtější a úspornější alternativy bydlení.
Mezi takovéto alternativy patří právě domy postavené přímo ve svahu, kryté zemí. Tento způsob bydlení u nás ještě není příliš obvyklý a možná bude u mnohých z nás vzbuzovat nedůvěru. Jak ale píše Luděk Frkal ve své knize Domy chráněné zemí, člověk využíval ochranných vlastností zeminy v podstatě odjakživa.
Bezpečí země
„Země, stejně jako oheň v krbu, pro nás představuje bezpečí… Mnozí z nás přinejmenším podvědomě cítí, že bydlení v 1-2etážových obydlích se stěnami chráněnými zemí proti vichrům, či naopak slunečnímu žáru a s vegetací na střeše, jakkoli je zatím neobvyklé, je přece jen přirozenější než bydlení v šedesátém patře mrakodrapu,“ píše ve své knize Luděk Frkal.
Země je totiž výborná přírodní ochrana domu proti extrémním teplotním výkyvům, proti mrazům v zimě a naopak rekordně vysokým teplotám v létě. Teplota vzduchu obklopující běžný dům se v průběhu roku mění v intervalu až 50 °C, naproti tomu teplota zeminy v hloubce kolem 2 metrů je vcelku konstantní, a tudíž teplota domu chráněného zemí téměř nekolísá. Půda totiž během léta akumuluje teplo, které v zimě nestačí uniknout.
Proto nám k vytopení takového objektu postačí mnohem méně energie než k vytopení běžného domu. V létě je naopak v takovémto domě oproti domu běžnému příjemně chladno, jelikož teplota země ve 2 metrech není v našich zeměpisných šířkách vyšší než 12 °C. Navíc je dům v létě ještě chlazen střechou pokrytou vegetací.
Odolnost proti běsnění živlů
Velkou výhodou je také odolnost domu chráněného zemí proti živelním katastrofám, jako jsou vichřice, krupobití či přívalové deště. Jak takový dům vlastně vypadá? Jedná se o obytný dům, jehož minimálně jedno průčelí je otevřeno do okolí. Sluneční záření, které prostupuje okny domu, je pak přeměňováno v teplo.
Jak ve své knize upozorňuje Luděk Frkal, v žádném případě se nesnažte ušetřit na dobrém projektantovi. Dobrý projekt s kvalitním statickým výpočtem totiž zabrání pozdějšímu poškození domu.
Praktickým příkladem lokality domů chráněných zemí je ekosídliště Jižní Chlum u Zlína. Otázkám přírodní architektury se věnuje občanské sdružení Zelené bydlení, které vzniklo roku 1999 ve Zlíně.
Vzorový nízkoenergetický dům chráněný zemí najdeme také ve Sluňákově u Olomouce. V domě sídlí Centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. Budova má tvar půlměsíce, zelenou vegetační střechu a její severní část je zahrnuta zemním valem. Významným faktem je, že spotřeba energie tohoto domu je téměř pětkrát nižší než u běžné budovy.
Zdroj informací: Frkal. L. Domy chráněné zemí, 1. vyd. Brno: ERA group spol. s r. o., 2007
Centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.
Fotografie: Cenrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., Sluňákov
