Dům, který Vám bude šetřit 90% výdajů za energii

Dnešní doba, charakteristická neustálým růstem cen za energie, nás nutí přemýšlet, jak být šetrnější ke své peněžence. Úspora finančních prostředků není jediným kladem pasivních domů. Snížením spotřeby energií ovlivňujeme pozitivním způsobem životní prostředí, život v pasivním domě je zdravější a kvalita i komfort bydlení vyšší.

Projekt pasivních domů sloužil původně pouze pro vědecké účely. Vědci uvažovali v závislosti s ropnou krizí o tom, jak pomocí lepších technologií dosáhnout výrazné úspory energie.

V roce 1990 se začal stavět první pasivní dům. Jednalo se o řadový dům se čtyřmi bytovými jednotkami, který se nachází v Hesensku ve městě Darmstadt. Již v roce 1991 se tu začalo bydlet. Kladné ohlasy vedly k posílení výstavby pasivních domů. V Německu a Rakousku se jejich počet každoročně zdvojnásobí. U nás zatím není tradice pasivních domů tak silná. Dobrou známkou je ale fakt, že počet nadšených zastánců rok od roku roste.

Pasivní domy získaly svůj název díky principu svého fungování. Využívají pasivních tepelných zisků, čímž není nutné pořizovat standardní vytápění. Dům získává tepelnou energii z venku – ze slunce procházejícího skleněnými výplněmi nebo z interiéru. Buďto od samotných obyvatelů domu, nebo od elektrospotřebičů, které jsou v domácnosti běžně používány. Pro lepší představu je možné zmínit fakt, že dvě stowattové žárovky vystačí na vytopení místnosti o rozloze 20 m2.

Pasivní dům je konstruován tak, aby co nejméně zatěžoval přírodu i své majitele.

Aby si dům dokázal udržet vnitřní teplotu, musí mít dostatečnou izolaci. Dosavadní zkušenosti ukazují, že pro stavbu pasivních domů není nutné využívat speciální izolační materiály, postačí běžné výrobky, jako je např. skelná a minerální vata, PPS apod. Tloušťka izolace je v závislosti na použitém materiálu dvacet až čtyřicet centimetrů. Silná tepelná izolace má za následek snížení tepelných ztrát prostupem a zaručení vysoké povrchové teploty stěn, čímž vytváří tepelnou pohodu v interiéru.

Dům situujeme tak, aby na jižní stranu byla umístěna velká prosklená okna, zatímco na stranu severní umísťujeme malá, případně žádná okna.

Bylo zjištěno, že z hlediska energetické úspory by nejvhodnějším tvarem byla koule, protože má nejmenší poměr ochlazovaných konstrukcí k objemu. Při konstruování domu je tedy třeba dbát na jeho kompaktnost. Povrch stavby musí být v souvislosti s požadovaným objemem co nejmenší.

Okna bývají jedním z možných nejslabších článků energeticky úsporných domů. Nevhodná jsou okna hliníková. Plastová a dřevěná okna jsou zhruba na stejné úrovni. Pro zasklení se používají trojskla nebo dvě tabule dvojskla. Sklo musí dovolit slunečnímu záření prostoupit dovnitř, nesmí ho však pustit ven. Pro udržení tepelné pohody v létě je třeba dbát na vhodný způsob zastínění.

Bylo zjištěno, že velikost okna na jižní straně by nemělo přesahovat 40 % plochy jižní fasády. Při vyšším poměru již nedochází k významným úsporám, navíc hrozí nebezpečí přehřívání interiéru v létě, někdy dokonce i v zimě.

Klasické větrání by v zimním období způsobilo v pasivním domě kalamitu. Proto je využíván důmyslný systém nuceného větrání s instalovanou jednotkou pro zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu. Zařízení nasává čerstvý vzduch z venku a přivádí ho podzemním potrubím dovnitř. Pro případ velmi nízkých venkovních teplot je do systému montováno zařízení pro dohřev čerstvého vzduchu. Vzduch prochází navíc přes filtr a do interiéru přichází čistý vzduch. Odpadní, teplý vzduch z místnosti, se s čerstvým vzduchem nemísí, pouze mu přes tepelný výměník předá většinu svého tepla. Účinnost tohoto systému je až 95 %. V domě je tak stále čistý vzduch a příjemné klima bez nutnosti otevírat okna.

Odborníci se shodují, že náklady na výstavbu pasivních domů nemusí být nutně vyšší než u klasických novostaveb. Vyžadují však nejvyšší kvalitu materiálu a práce.