Původní pětiprocentní sazba DPH za stavební práce by se od 1. ledna 2008 měla zvýšit na devatenáctiprocentní. Ovlivní to ceny bytů a počet malých developerů?
Podle slov Arnošta Hejduka, ředitele agentury Rooney a Bennett, experta na domácí realitní trh, není nárůst cen v důsledku zvýšeného DPH to hlavní, co ohrožuje malé developery. „Podstatnějšími aspekty, které ovlivňují podnikání developerů, jsou větší možnost výběru, zpomalená dynamika prodeje nových bytů, delší splátkový kalendář a vyšší úroky ze stavebních úvěrů. V dalších letech očekávám, že developeři bez silného zázemí z českého trhu zmizí. Ale to je standardní situace, srovnatelná například se situací na trhu cestovních kanceláří. Přežijí jen nejlepší a nejsilnější…,“ říká Hejduk.
Malí developeři nevidí svoji budoucnost růžově
Orientace na "sociální" bydlení
Renáta Kodadová, tisková mluvčí ING Real Estate Development ČR se naopak domnívá, že se to existence menších společností nijak zvlášť nedotkne: „Jednoduchým způsobem se se situací vypořádají zaměřením činnosti na jiný segment trhu....“ glosuje poněkud sarkasticky.
Tím „jiným segmentem trhu“ zřejmě myslí menší rodinné domky, které chce vláda zařadit do tzv. sociálního bydlení, pro něž se nemusí podle pravidel Evropské unie platit vyšší sazba DPH. Rodinné domky s plochou nad 150 metrů čtverečních by pak mohly podražit o statisíce a zájem o ně by nejspíš poklesl.
„Kvůli daným pravidlům jsme již změnili projekt na připravovanou stavbu u Prahy,“ potvrzuje v HN Lucie Matušková z obchodního oddělení společnosti Akro Real. Plochu domků poté zmenšila firma tak, aby se „vešly do limitu“.
Sociální bydlení nebo přepych? Rozhodující má být výměra...
Kolik metrů, tolik hvězdiček
Návrh vlády na zavedení daňové výjimky se nelíbí řadě odborníků realitního trhu. Namítají, že stávající definice sociálního bydlení je velmi vágní a nejasná: „Dům do 150 m2, to může být menší funkcionalistická vila za desítky miliónů, ale také to může být laciný montovaný domek na periférii. A oba spadají do kategorie sociálního bydlení…,“ namítá Arnošt Hejduk a Daniela Grabmüllerová, ředitelka bytové sekce na ministerstvu pro místní rozvoj, se snaží vysvětlit, že vládní návrh definice sociálního bydlení se opírá o průměrnou užitnou plochu rodinného domu, kterou zveřejňuje statistický úřad – a ta byla předloni 151 metrů čtverečních.
„Definice sociálního bydlení je jen návrh. Není vyloučené, že limit 150 metrů čtverečních parlament změní,“ dodává Grabmüllerová.
