Denně "vydýcháme" 15 kg vzduchu při cca 20 000 nádeších. Člověk žijící ve městě stráví výraznou část svého života v budově. To znamená, že podstatnou část života dýcháme interiérový vzduch. Například teď – pravděpodobně sedíte na židli u počítače, doma nebo v práci a čtete tento článek.
Spánek, škola i velká část zábavy se odehrávají uvnitř budov. A uvnitř dýcháte i vzduch, který tam přichází otevřeným oknem nebo klimatizací. Pokud si můžete sami kontrolovat kvalitu vzduchu, na kterém jsme životně závislí, jste na tom lépe než většina lidí v klimatizovaných budovách, kde obrovské kanceláře téměř nedávají šanci individuální regulaci. Podobně jako v obchodních centrech nebo velkých kinech.
Zvolte si kvalitu vzduchu
Sami si můžete ovlivnit kryptoklima svého domácího prostředí. Tím máme na mysli teplotu vzduchu, jeho vlhkost a kvalitu – což je jeho chemické a iontové složení. Kryptoklima je ovlivňováno větráním a samotnou ventilací stěn budovy, zvukovou izolací a samozřejmě klimatem vnějším.
Co je to kryptoklima?
Podnebí neboli klima je dlouhodobý charakteristický režim počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem zemského povrchu a dnes i člověkem. Podle měřítka rozsahu, v němž se podnebí uplatňuje, se rozeznává makroklima, mezoklima, místní klima a mikroklima. Mikroklima uzavřených prostor se označuje jako kryptoklima.
Klima značka ideál
Ideální teplota pro obytné místnosti je kolem 22 stupňů Celsia. Ložnice by měla být poněkud chladnější, 16-20 stupňů. Ale vše by se mělo řídit individuální potřebou. Stejně jako vlhkost vzduchu. Ta by se měla pohybovat mezi 40-50 %. Více jak 60% vlhkost je již poměrně dobrou živnou „půdou“ pro různé mikroorganismy, bakterie a plísně. Vzduch vysušují nejen elektrická, ale i ústřední topení. Zejména v zimě v panelových domech klesá vlhkost k hranici 30 % a je proto vhodné si nejen tam pořídit zvlhčovače vzduchu. A kvalitu vzduchu samozřejmě udržujeme pravidelným větráním – nebo pokud to smogová situace nedovoluje, či pokud máte v rodině alergika, čističkou vzduchu.
Co je to čistička vzduchu?
Čistička je vlastně takový "vysavač na vzduch". Čistička vzduch nasává a prohání jej filtrem nebo kazetou (podle typu), které zachycují nepříjemné pachy, baktérie, prach, pyly a v případě kazety sterilizují vzduch ozónem (ionizací). Ionizace také snižuje statické napětí ve vzduchu, které je vytvářeno umělými podlahovými krytinami (koberce, PVC, některé plovoucí podlahy).
Zvlhčovač vzduchu jen zvlhčuje?
Ano. Ale ono „jen“ někdy dokáže výrazně pomoci – například u lidí, které trápí chronická bronchitida, suchý vzduch je dráždí ke kašli nebo mají pocit stále ucpaného nosu. Sekundárně vysušený vzduch může za problémy jako vysušená pokožka, rozpraskané rty nebo zvýšená únava.
Čističky s filtrem a s kazetou
Na trhu si můžete vybrat mezi čističkami vzduchu, které obsahují tzv. HEPA nebo ULPA filtr, který je třeba pravidelně měnit – čistička sama by měla indikovat míru znečištění filtru. Filtr by měl zachytávat veškeré nežádoucí škodliviny - prach, plísně, bakterie a roztoče, ale také cigaretový dým a další různé chemikálie a toxiny, které se do interiéru dostanou vlivem netěsností oken nebo jsou v malé, hygieniky povolené míře uvolňovány z nábytku (například formaldehyd z dřevotřísky). Filtry je nutné měnit podle míry zanesení.
Pokud se vám ale nechce do filtrů investovat, pořiďte si čističku s elektrostatickou kazetou. Nežádoucí látky se usazují na kazetě, kterou později smyjete vodou. Tyto čističky navíc často sterilizují vzduch ionizací.
Množství menší než malé
Řeč je o molekulách ozónu, respektive ionizátorech. Jsou výbornými sterilizátory vzduchu, pomáhají astmatikům i alergikům. Záporné ionty, tedy ozón, zvyšuje čistící efekt pračky vzduchu a dodává vzduchu charakteristickou vůni. Zde dávejte pozor, kolik ozónu se z čističky uvolňuje – povolená produkce iontů. Podle hygienické normy ČSN 50014-2-98 a CISPR 14-2:1997 je přípustná maximální koncentrace ozónu 0,05 ppm, což odpovídá 100 µg/ m3. Podle mezinárodního dokumentu IEC 60335-2-65:1993 je maximální úroveň 30 µg/ m3. Všechny čističky vzduchu, které jsou v prodeji, by měly mít platný certifikát o nezávadném provozu. U čističek vzduchu je údaj o produkci záporných iontů někdy místo v µg/m3 uváděn v „ppb“ (parts per bilion) nebo v „ppm“ (parts per milion). Abyste si hodnoty dokázali porovnat se zdravotně-hygienickými tabulkami, je třeba je převést podle rovnice: 1 ppm = 2 mg ozónu na metr krychlový .
Důležitá fakta u čističek vzduchu
Až se budete po čističce poohlížet, všímejte si kromě klasických parametrů, jako jsou rozměry či příkon, i následujících pojmů: velikost místnosti či optimální čištěný prostor – číslo by mělo být v m3, protože podlahová plocha (m2) neřekne nic o výšce stropů a tím ani o objemu vzduchu v místnosti. Vzduchový výkon neboli objemový průtok vzduchu znamená, kolik vzduchu bude vyčištěno za 1 hodinu. Termín protiprašná účinnost mluví sám za sebe, jen bychom dodali, že HEPA filtry zachytí částice velikosti 3 µm a větší, ULPA filtry zachytí i částice menší než 3 µm a některé elektrostatické filtry zachytí částice velikosti až 0,3 µm.
Hlučná čistota
Pokud máte v rodině alergika nebo astmatika, čistička bude pravděpodobně zapnutá po velkou část dne a také v noci – a tak by měla být co nejtišší. Z toho důvodu by hlučnost neměla přesáhnout 30 decibelů, ideální je ale co nejnižší číslo. 30 dB(A) je totiž hranice, nad kterou již hluk ruší ze spánku a při každodenních činnostech – ale každý z nás má uši nastavené jinak. Nechte si proto vybranou čističku předvést v obchodě – a nebojte se obsluhu požádat o vypnutí rádia, abyste byli schopni porovnat úroveň hlučnosti.
Kde umístit čističku?
NE
- u oken
- u dveří
- u stropu
- u podlahy
ANO
- ve výšce pasu-hrudníku
- s vývodem volně do místnosti
