Cenová mapa je znázornění cen nemovitostí v dané oblasti. V posledních letech si ji oblíbili jak prodávající, tak kupující. Díky ní si můžeme udělat představu, za jakou cenu pořídíme pozemek, dům či byt v dané lokalitě, nebo naopak jaký výnos můžeme z naší nemovitosti očekávat. Podoba cenových map může být velmi rozmanitá, nejběžnějším příkladem jsou ovšem přehledy průměrných cen bytů v jednotlivých městech nebo jejich městských částech. Stejným způsobem můžeme zjišťovat i ceny pronájmů a podobně.
Cenové mapy – potenciál s výhradami…
Cenová mapa může být jistě velmi praktickým pomocníkem, ale jen za předpokladu, že bude kvalitně zpracovaná. O věrohodnosti cenových map se vedou mezi odbornou veřejností debaty. Hlavní výtkou obvykle bývá forma získávání dat: Kritici tvrdí, že mnohé údaje uváděné v cenových mapách jsou pouze odhadovanými cenami, nikoli skutečnými. Některé subjekty využívají data z realitní inzerce nebo informace převzaté z databází realitních kanceláří. Nejprůkaznější je však způsob, který používá například Český statistický úřad – v tomto případě jsou ceny vypočítávány z opravdu uskutečněných obchodů. Aby byl konečný výsledek průkazný, je třeba do databáze zahrnout veškeré prodeje a zpracovat je v co nejkratší době. To ale není běžná praxe, proto jsou údaje často zkreslené.
Cenové mapy v krizi
Krize na realitním trhu přiměla banky, aby více dbaly na to, kam peníze z realizovaných hypoték vlastně putují. Spoluprací bank by měl vzniknout tzv. bankovní index cen nemovitostí. Na českém realitním trhu se krize ukázala s jistým zpožděním. Stejně tak se s největší pravděpodobností nesetkáme s náhlým oživením trhu s nemovitostmi. Důvodem je především pokles reálných příjmů obyvatel, změna ve smýšlení lidí v otázce vlastního bydlení, demografický vývoj nebo například zvýšení daně z nemovitostí.
| Co říká o cenových mapách zákon? V české legislativě najdeme zmínku o cenových mapách stavebních pozemků v zákoně č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, § 10: Cenová mapa stavebních pozemků je grafické znázornění stavebních pozemků na území obce nebo její části v měřítku 1:5000, popřípadě v měřítku podrobnějším s vyznačenými cenami. Stavební pozemky v cenové mapě se ocení skutečně sjednanými cenami obsaženými v kupních smlouvách. Nejsou-li při zpracování cenové mapy sjednané ceny stavebních pozemků v dané obci k dispozici nebo nelze-li je použít, protože již neodpovídají úrovni sjednaných cen porovnatelných pozemků ke dni vypracování cenové mapy, zjistí se ceny na základě porovnání se sjednanými cenami obdobných pozemků v dané obci nebo v jiných srovnatelných obcích spadajících do stejné skupiny podle počtu obyvatel; skupiny obcí stanoví vyhláška. Při porovnání se vychází ze shodného účelu užití, z obdobné polohy v obci a ze shodné stavební vybavenosti pozemku. (...) Obec umožní nahlédnout bezplatně do cenové mapy pozemků vedené touto obcí každému, kdo o to požádá. |
Jak se tvoří cena?
Nejvýznamnějším faktorem pro tvorbu cen stavebních pozemků je jeho poloha. Jde přitom o polohu pozemku v regionu, ve městě a vzhledem k jeho bezprostřednímu okolí. Obce nemusejí povinně cenové mapy zpracovávat. Zveřejnění cenové mapy stavebních pozemků ale může pro obec znamenat přínos mimo jiné například tím, že si získá přízeň investorů, pro které se stává orientace v cenových podmínkách dané obce snazší.
Kde hledat cenové mapy?
Návrh cenové mapy stavebních pozemků předkládají obce ministerstvu financí k vyjádření. Na konci kalendářního roku obce vyhláškou doplňují do cenové mapy ceny stavebních pozemků. Informace o cenových mapách stavebních pozemků jednotlivých obcí je pro veřejnost dostupná ve věstníku Ministerstva financí. Závazným zdrojem informací jsou pouze tištěné podoby Cenových věstníků vydávané Ministerstvem financí. Informace najdete i na webových stránkách ministerstva, ty však mají pouze informativní charakter.
