Samozřejmě, že nelze starý dům obdivovat jen pro jeho skrytý potenciál, a proto přehlížet jeho faktický stav. Je ale vždy nutno myslet na případná úskalí, která přicházejí s možnou rekonstrukcí, která vezme stavbě veškerou její osobnost.
Co na takový architektonický počin říkáte? V mých očích je to hrůza křičící o pomoc. Důvodů je hned několik. Vesele zateplený domeček esteticky sladěný brčálovou barvou s nízkým romantickým plůtkem, zpoza kterého vykukují plastová okénka netoliko ladící s původní střechou.
Stejně tak, prosím, nedělejte ze svých domů omalovánky. Ráda bych použila i příklad jedné nejmenované školy, jejíž fotografie za poslední měsíc poměrně intenzivně zabouřily internetem a která je relativně dobrým příkladem všech doposud zmíněných bodů. Jistě, jedná se i o předmět osobního vkusu, ale i vší infantilní osobitostí ošklivou stavbu nezachráníte.
Aby se nemluvilo jen o rodinných domech, je nutno zmínit i příklad z řad těch činžovních. Poměrně klasickým způsobem, jak obyčejně krásné domy tohoto typu pozbývají na kráse, je naprostá absence jejich průběžné údržby, což má za výsledek, že domy (alespoň v Praze) jsou povětšinou ve dvou jediných stavech: jako nové a rozpadající se.
