Kategorie

ČAROVĚNÍK: Vzácnost ve vaší zahradě

Čarověníky jsou velice zajímavé, zakrslé, metlovité formy klasických dřevin, které se sem tam objeví v korunách většinou jehličnatých stromů, ale i listnáčů a bylin. Jedná se o velmi vzácně se vyskytující jev způsobený buď genetickou mutací nebo častěji vlivem patogenních organismů jako jsou virové či houbové choroby. Další zapříčinění mají i škůdci, například roztoči, ploštice, či mšice.

Tajemný trpaslík

Slovo čarověník vzniklo spojením slov čaro - označuje jejich jedinečnost a „nadpřirozený původ“ a věník - zastaralý termín označující trs či svazek větviček a jejich zakrslý vzhled. Jedná se  o shluk větviček, které se významně liší od tvaru větví na původních stromech a keřích. V praxi to vypadá tak, že v koruně stromu lze vidět větve tvarem připomínající jmelí. Z určitého místa na větvi vyrůstají zdegenerované větvičky, na kterých se vytváří větší množství pupenů, než je tomu normálně a tak vytvoří onen nezaměnitelný tvar (metlovitý, hnízdovitý, s různou hustotou a uspořádáním větví).

Patogen jako dárce nového tvaru

Čarověníky, vzniklé vlivem poškození patogenních organismů nemají pozměněnou genetickou informaci a proto nejsou stálé a vhodné pro další množení. Jsou jen důsledkem onemocnění mateřské rostliny. Použití takovýchto čarověníků je minimální, a to kvůli nesnadnému množení. Díky možnému zvýšenému obsahu některých léčivých látek, nacházející se v mateřské rostlině, najdou uplatnění ve farmakologickém průmyslu a rostlinolékařství.

Mutace

Druhá skupina – čarověníky vzniklé genetickou mutací jsou stálé, a proto se takovéto kusy používají k dalšímu množení. Pokud se někomu podaří takovýto čarověník objevit a chce jej namnožit, musí počkat do zimy, odebrat z něj rouby a naroubovat na vhodnou podnož. Pro jejich zakrslý vrůst je velice obtížné toto provést a tak se může stát, že se půjde sbírat i další zimu.

Použití v praxi

Jelikož rozmanitost čarověníků je opravdu veliká, uplatní se také v širokém spektru sadovnických úprav. Ty nejmenší lze použít k osázení nejrůznějších nádob a truhlíků, například v kombinaci s kameny a plazivými kultivary jalovců. Výborně se hodí na osázení hrobů. Většími kousky lze zkrášlit střešní zahrady, vřesoviště a skalky. Největší a nejstarší kusy se hodí do předzahrádek a rodinných zahrad.

Úspěch Čechů v čarověníkování

Právě u nás, v Ostravě-Hrabové, se nachází zahrada plná čarověníků. O tuto zahradu se pečlivě stará její majitel pan Jan Sláma. Tento básník, někdejší dramaturg a rozhlasový redaktor je v hledání čarověníků natolik úspěšný (vyšplhal se kvůli nim až do pětatřiceti metrů!), že jej navštěvují i dendrologové z celého světa, jeho zahrada se objevila v pořadu Toulavá kamera, Zahrada je hra, poskytuje rozhovory pro různé časopisy. Není se čemu divit - okrasným stromům se věnuje už od sedmdesátých let. Specializuje se ale především právě na čarověníky, přestože tvrdí, že jejich sběr je skutečně náročná záležitost.

Hon na čarověník

Pan Sláma najezdí a nachodí přibližně 200 km, než čarověník objeví. Pak musí na strom vylézt a nařezat alespoň 30 roubů. Čarověníky rostou velice pomalu a mají malinké větvičky, které se obtížně roubují. Úspěch je, pokud se z oněch třiceti roubů újmou alepoň tři. Vylézt na některé stromy není ovšem vůbec jednoduché, jelikož čarověníky se v mnohých případech vyskytují vysoko v korunách. Představte si, že v zimě (nejvhodnější termín pro roubování jehličnanů) šplháte na dvacetimetrový zmrzlý smrk a musí být jasné, že to nebude snadá záležitost. Pro takový výkon už musí mít sběrač pořádně uděláno. V těchto případech je použití lesnických stupaček nevyhnutelné. Některé zdroje uvádějí i bizardní případy, že se z čarověníku ustřelí pár větviček brokovnicí.
Foto, info: www.wbgarden.com
ab
ab
ab
ab
ab