Kategorie

Bydlení v zemích Evropské unie

Náš byt, náš hrad. Abychom si mohli zařídit byt či dokonce domek podle svých tajných představ, zadlužujeme se na mnoho let. A jak je to s bydlením v ostatních členských zemích Evropské unie?

V zemích EU je dominující vlastnické bydlení, které je typické pro skandinávské země

Výdaje na bydlení

S výjimkou jižních členských zemí Evropské unie (Portugalsko, Španělsko a Řecko), v nichž občané ušetří za otop či zateplení domku, nejsou nikde náklady nižší než 20 %. Občané České republiky vynaloží na bydlení v průměru 19 % rodinného rozpočtu, což je podobná hodnota jako u Rakušanů, ale o 5 % méně než u Němců. Vzhledem k nižším cenám bydlení v deseti nových členských státech se dá očekávat nárůst ceny bydlení i v těchto zemích. Co se týče výdajů na vybavení domácnosti (elektrospotřebiče, elektronika, vybavení koupelny…), zaostává opět všech deset nových členských zemí za ostatními o několik procent. Nejvíce peněz za vybavení svého domova utratí Italové (10 % rodinného rozpočtu).

Vlastní dům či byt? Splátky na celý život

Dle vlastnických práv k nemovitosti a uživatelských práv se rozlišuje bydlení ve všech zemích Evropské unie na vlastnické bydlení, nájemní bydlení a sociální byty. Průměrné zastoupení vlastnického bydlení na trhu s byty dosahuje v zemích Evropské unie 55 %. Vlastní byty jsou typické pro Španělsko a země Skandinávie. Naopak v Nizozemí nebo v Německu je jejich podíl relativně nízký. Financování vlastnického bydlení je založeno na kapitálovém trhu (hypoteční úvěry). Státy většinou umožňují daňové úlevy a dotují úrokové sazby. V současné době je vlastnické bydlení v zemích EU velmi drahé, ale bezpečnější a jistější. Ve městech převažuje nájemní bydlení v bytových domech a jen malou část tohoto sektoru tvoří rodinné domky. Nájemní byty vyhledávají domácnosti se středními příjmy. Podíl nájemního bydlení na celkovém bytovém fondu se pohybuje od 30 do 60 %. Ve většině zemí jsou vlastníky soukromé osoby a ?nancování probíhá ze soukromých zdrojů. Sociální nájemní byty jsou nejvíce využívány v Nizozemí (40 %) a Velké Británii (23 %). Nejméně naopak ve Španělsku (1 %). Cílem provozování těchto bytů není dosáhnout zisku, nýbrž uspokojit bytové potřeby občanů. Jedná se o zvýhodněné skupiny obyvatel, jejichž špatná ekonomická situace je spojena se zdravotními problémy, nebo se jedná o profese důležité pro obci – učitelé, lékaři, policisté. Tato forma bydlení je většinou poskytována obcemi či neziskovými organizacemi.

Liberalizace jako trend

V jednotlivých státech je sociální stránka bydlení v bytech soukromého nájemního sektoru řešena různě. I když regulace nájemného v některých oblastech přetrvává (Rakousko, Francie, Dánsko), je převažujícím trendem liberalizace. Liberalizace nájemného je ve většině členských zemí spojena se zavedením určitých limitů jeho zvyšování. Hlavním opatřením je však poskytování příspěvků na bydlení potřebným domácnostem. Ve Velké Británii, Nizozemí, Francii a Dánsku pobírá tyto dávky okolo 20 % domácností.

ab
ab
ab
ab
ab