Zdá se, že dominantní postavení umělých stromečků v domácnostech se začíná pomalu a jistě oslabovat. Jejich místa často nahrazují "živí" příbuzní.
Přes Vánoce již lesy netrpí
Rodiny, které před Vánocemi zvažují nákup "živého" stromku, bývají velice často špatně informovány o jeho původu. Existuje zde jeden falešný mýtus – totiž, že příroda a lesy by trpěly, kdyby každá rodina na Vánoce kupovala živý stromek. To je však nesmysl. Nejen, že pořízení živého stromečku neznečišťuje ovzduší a nespotřebovává energii (jako u umělého), většina z nabízených živých stromků dokonce ani nepochází z obyčejných lesů. Věřte, nebo ne, ale jejich prodejci nechodí po lese s pilkou a neřežou, co jim přijde pod ruku. Většina takových stromků pochází z lesníky odborně vyřezaných lesnických průřezů, případně z k tomuto účelu speciálně pěstovaných lesních školek. Držba živého stromku stojí samozřejmě mnoho sil. Nejen, že se musíte denně rozčilovat s opadávajícím jehličím, ale musíte stromek i pravidelně zalévat. Když pak skončí jeho "vánoční služba", je třeba jej odvézt do specializovaných kontejnerů.
Umělá varianta
Jak už jsme zmínili výše, pro přírodu jsou opravdu mnohem více škodlivé stromečky umělé, na jejichž výrobu se spotřebuje mnohem více energie, než na vypěstování živého stromku. Nejhorší jsou pak zplodiny z likvidace umělých napodobenin. Na druhou stranu nutno podotknout, že škodlivé látky se netýkají jen stromků z PVC a polyethylenu, ale i stromů pravých, při jejichž pěstování jsou zase používána chemická hnojiva. Ani jejich likvidace proto není pro ovzduší právě nejlepší. I umělý strom však má několik výhod - nemusíte pro něj každou zimu běhat a shánět nějaký pěkný rovnoměrný, hustě zarostlý a čerstvý s nezažloutlými jehlicemi, nemusíte jej zalévat a během svátků se o něj starat. Po Vánocích se pak vyhnete tajnému nočnímu tažení k popelnicím. K tomu všemu se zároveň obejdete bez nepořádku z opadávajícího jehličí.
Netradiční stromek v květináči
V posledních letech je o živý vánoční stromek, který po svátcích nekončí na skládce, ale i nadále krášlí balkon, lodžii nebo zahrádku, stále větší zájem. Živý jehličnan v květináči totiž spojuje výhody živého stromku s pohodlnou údržbou stromku umělého. Byt provoní čerstvým jehličím a vaši zahrádku nebo balkon obohatí o nádhernou dřevinu.
Rozhodující jsou kořeny
V zahradnických centrech najdete dva druhy kontejnerových vánočních stromků. První představují rostliny sázené do květináčů narychlo, pouze za účelem prodloužení jejich životnosti během Vánoc. Ty ovšem nejsou na další pěstování zcela vhodné. Druhou skupinu tvoří dřeviny, které byly přesazeny z volné půdy do kontejneru již koncem léta a měly tak ještě čas v nádobě mírně prokořenit. Pokud těmto stromkům věnujete dostatečnou další péči, odmění se vám svou krásou i v příštím roce. Abyste takový stromek v obchodě poznali, zaměřte se především na kořeny, které by vám měl prodejce bezpodmínečně ukázat. Kvalitní stromek má bohatě rozvětvené jemné kořeny a celý kořenový bal zůstává po vyjmutí v celku. Pokud však bude zemina z kořenů opadávat, stromek pravděpodobně v nádobě nevyrostl, ale byl do ní zasazen později. Pokud si vánoční stromek v kontejneru nakonec pořídíte, rozhodně jej nenechávejte v bytě déle než dva týdny! Kdyby jste jej v teple nechali déle, mohl by se připravit k novému rozpuku a vyrašily by nové přírůstky. Takovou rostlinu už pak nelze znovu vystavit chladnému počasí. Přežít jí pak pomůžete tím, že ji necháte v nevytápěné místnosti (například na schodišti nebo ve sklepě) a na jaře, když už nehrozí mrazy, ji vynesete ven.
Jak který stromek vypadá?
Borovice černá (Pinus nigra) Má tužší jehlice dlouhé 80 až 120 mm. Pro svůj nápadný a pěkně rostoucí tvar koruny se v dospělosti uplatňuje v zahradní architektuře. Stromek je velmi dekorativní pro své svazky dlouhých jehlicí, je zpravidla sytě zelený, některé druhy mohou mít spodní strany jehlicí ojíněné. V teplých bytech borovice černá vydrží jako vánoční stromek poměrně dlouho, neopadává – často vydrží až do Hromnic, nebo až do velikonočních svátků. Smrk pichlavý (Picea pungens) Vyznačuje se zajímavým zabarvením jehlic od sytě zelených přes stříbrné až po namodralé. Lidově se smrku pichlavému říká smrk stříbrný. Proti smrkům, které známe z lesních porostů, je hustší, má pěkně homolovitě stavěnou korunu, pro své zbarvení jehlic je velmi dekorativní, uchová si poměrně dlouho svěží vzhled a neopadává. Jedle normandská (Abies normanndiana) Má uzavřenou kuželovou korunu. Jehlice jsou husté, hřebenovitě uspořádané, až 30 mm dlouhé a sytě zelené. Pro svůj poměrně hustý pravidelně rostoucí kuželovitý tvar s tmavě zelenými lesklými jehlicemi tvoří vznešený a osobitý celek. Tato jedle se pro mnoho domácností stala symbolem Vánoc. Neopadává a je velmi dekorativní. Jedle bělokorá (Abies alba) V první polovině minulého století se jednoznačně stala symbolem Vánoc. Zhoršující se kvalita ovzduší v druhé polovině 20. století u nás bohužel způsobila hromadné odumírání tohoto druhu. V poslední době se však zdravotní stav jedlí a jejich přirozená obnova v lesích opět zlepšuje. Jde o strom řidší, jehlice mají délku 30 mm, jsou temně zelené, ze spodní strany čárkovité hřebenovitě uspořádané, tvar koruny je kuželovitý. V teplých bytech neopadává, pěkně provoní celý interiér a navodí sváteční atmosféru. Jedle korejská (Abies Koreana) Představuje menší druh jedle, jehlice jsou 20 mm dlouhé, tmavozelené, na rubu téměř bílé. Jedle korejská je velmi dekorativní, má pravidelný a pěkný vzrůst, atraktivní modrofialové šišky a nemusí se tudíž příliš zdobit. U nás roste pouze v kontejnerech. Její cena je poněkud vyšší, pohybuje se od 1 500 až do 10 000 korun.
