Biomasa: Jak využít energetickou „konzervu“, 1. díl
218
V souvislosti s úsporným a ekologickým topením, ale i s globálními změnami klimatu, se biomasa stává stále častěji skloňovaným pojmem. Její ekologičnost spočívá především v tom, že nepřidává do ovzduší skleníkové plyny — spalováním biomasy se totiž uvolňuje jen tolik oxidu uhličitého, kolik jej při růstu rostlina spotřebuje.
Ekonomičnost je pak dána tím, že jde z velké části o dostupný, často odpadní nebo jinak nevyužitelný materiál.
Nejstarší druh vytápění
Spalování biomasy není žádným novým objevem, naopak — v tomto případě jde vlastně o její nejstarší „energetické“ využití. Co to ale vlastně biomasa je a jak ji mohou moderní technologie zařadit mezi využitelné zdroje energie? Obecně můžeme biomasu popsat jako organickou hmotu, která vzniká prostřednictvím fotosyntézy, jde tedy o rostliny. Při uvažování o energetickém využití biomasy ji můžeme považovat za jakousi energetickou „konzervu“, která obsahuje sluneční energii spotřebovanou při růstu rostliny. A naším cílem je tuto energii efektivně získat.
Nejen dřevo
Nejběžnějším typem biomasy v oblasti vytápění je dřevo, vedle něj se ale objevují další přírodní paliva. Je to například sláma, která se v lisovaných balících užívá hlavně u větších topných zařízení. Pro rodinné domy s byty, kde se užívají menší kotle, jsou nejvhodnější dřevěné brikety nebo peletky, jejichž trh se u nás začíná rozvíjet. Peletky přitom nemusí být jen dřevěné. Tento typ paliva začíná konkurovat např. tradičnímu plynu i v komfortu obsluhy — moderní kotle umožňují jednorázové naskladnění peletek (na celé topné období), které se pak přikládají řízeným systémem. Vedle těchto „sofistikovaných“ paliv lze také spalovat dřevo v klasické formě polen nebo v podobě dřevní štěpky.
Pro vytápění biomasou se využívá také rychlerostoucích dřevin, které se pěstují pro účel vytápění. Jde o cíleně vysazované porosty (např. topoly, vrby), z nichž se v pravidelných několikaletých cyklech biomasa „sklízí“. Dřevo ale nemusí být jediným zdrojem „energetické“ biomasy. Objevují se nové, tzv. fytoenergetické byliny, a jako paliva může být využito dokonce i obilí.
S moderní technologií ke komfortu
Vyšší využívání biomasy začíná být trendem. Například v Rakousku a Skandinávii se energie z biopaliv podílí až z 15 % na celkové energetické spotřebě státu. A není to pouze tím, že zmíněné země tradičně zohledňují ekologická hlediska. Produkty z biomasy jsou pokud jde o výhřevnost srovnatelné s fosilními palivy (např. s hnědým uhlím). Také nabídka moderních technologií a rozvíjející se trh s palivy vyrobenými z biomasy přispívají k tomu, aby při rozvaze, jaký topný systém u novostavby zvolit, nehrála biomasa podřadnou roli.
