Kategorie

4. díl seriálu Rekonstrukce kuchyně: Zase na začátku

4. díl seriálu Rekonstrukce kuchyně: Zase na začátku

Málem jsme se přiblížili k cíli. A nakonec zase nic... Ocitli jsme se na začátku.

Paní designérka dodala své návrhy, které jsme zaslali domluvenému panu truhláři. Psal, že to snadno spočítá. Ovšem výpočet nakonec zřejmě nebyl tak jednoduchý, poněvadž mu trval zhruba tři týdny. Byli bychom mu to bývali i odpustili, kdyby nám z výsledku nespadly brady.

Podívejte se, naprosto oceňujeme ruční výrobu. Vážíme si lidí, kteří umí pracovat se dřevem, ceníme si jejich výrobků. Nicméně částka byla astronomická. A s poznámkou, která byla vedle ní připsaná, kynula jako těsto. Stálo tam totiž, že započítaná nebyla montáž, ba ani úchytky či cokoliv jiného... šlo zkrátka jen o „dřevo“ (no spíš dřevotřísku). 

Dali jsme hlavy dohromady a ještě si připomněli dva zápory, které se nám nezdály v pořádku:

1. Pan truhlář nevyřešil roh, který měl zůstat hluchý, i přesto, že v naší kuchyni opravdu není místo pro plýtvání úložnými prostory. Přece to musí nějak jít, říkali jsme si.

2. Dvířka měla být pouze hladká. V případě, že bychom na ně chtěli nějaké dekorativní prohlubně (což jsme chtěli), musely by se objednat jiné komponenty nebo co... a částka by byla prý o dost vyšší.

Když jsme k tomuhle přidali cenu, ze které na nás šly mdloby, učinili jsme velké rozhodnutí: Jdeme na konzultaci do řetězce.

Hurá do velkoobchodu

Je to prostě smutný fakt... velkovýroba vám dává možnost pořídit nábytek v daleko lepších cenových relacích. Pravda, skládáte si kuchyň jako puzzle, protože musíte pracovat s tím, co je v nabídce, ale ve výsledku dáte za kompletní vybavení (a to i se spotřebiči) stejně jako někde jen za to „dřevo“.

Objednala jsem se tedy do jistého obchodu s nábytkem a sedla si s odborníkem do kukaně. Hodinu a půl jsme řešili, jak by mohl vypadat výsledek. Vybrala jsem krásný bílý nábytek s černou pracovní deskou a detaily. Přesouvali jsme virtuální skříňky ze strany na stranu, kombinovali, přemýšleli, analyzovali, hodnotili.

No a já jsem si pak doma k tomu sedla znovu, protože to online rozhraní umožňuje, a do tří ráno to celé předělávala. Ne proto, že by snad návrh byl špatný, ale jakmile jsem měla myš ve svých rukách a mohla si tvorbu zkusit sama, hned se mi kombinovalo, přemýšlelo, analyzovalo a hodnotilo lépe. Ráno jsem návrh odprezentovala muži a ten nadšeně uznal, že teď je to perfektní... tak jsem poděkovala a usnula na gauči, protože jsem z té architektonické noci byla vyřízená.

Nyní nás čeká zaměřování a pak objednávka. Tak o tom zase příště.

ab
ab
ab
ab
ab