Kategorie

Zeleň ve městě nemusí být jen park

Zeleň ve městě nemusí být jen park
Více než 50 % celkové populace žije ve městech, v roce 2050 by to mělo být až 70 %. Světová urbanizace tedy rychle stoupá a bude třeba se jí přizpůsobit. Města jsou v současnosti designována na základě lidských potřeb a ekonomického růstu. Při rozšiřování zástavby městského prostoru moderními kancelářemi a dalšími komerčními projekty se často zapomíná na přírodu. Nejenže zeleň příspívá k vyšší kvalitě života a má prokazatelné pozitivní účinky na zdraví, ale také pomáhá ke snížení „efektu městského tepelného ostrova“. Ten je způsoben přehřátými povrchy budov a smogem, přitom teplotu mohou rostliny snížit a smog absorbovat. Nechte se inspirovat zelenými městskými projekty.
Victoria pragensis

Piazzeta pražského Národního divadla v červenci hostila botanický labyrint. Rostlinná instalace měla zdůraznit roli léčivých rostlin v městském prostředí. Název Victoria pragensis odkazoval k největšímu leknínu na světě Victoria amazonica, který objevil český botanik Tadeáš Haenke. Po skončení výstavy si mohl každý přijít pro svůj kus přírody a odnést si ho v bílem květináči.

High Line

High Line je více než 2 km dlouhý park v západní části newyorského Manhattanu. Vznikl v roce 2009 jako pěší zóna na staré železniční dráze, které hrozilo bourání kvůli ekonomickému tlaku. Newyorčané i turisté se tu kromě procházení mohou zúčastnit kulturních i sportovních akcí.

Gardens by the Bay

V centru pulzujícího Singapuru můžete navštívit park Gardens by the Bay o rozloze 101 hektarů. Megalomanský zelený projekt je součástí tamější vládní strategie, která má Singapur transformovat ze „zahradního města“ na „město v zahradě“. 

Liuzhou Forest City

Italský architekt Stefano Boeri navrhl Liuzhou Forest City, které by mělo vyrůst v hornatou oblasti jižní Číny. Zatím jsou k dispozici jen vizualizace, ale na realizaci projektu už se začalo pracovat. Měl by být dokončený v roce 2020. Skládat se bude z úctyhodného milionu rostlin o 100 různých druzích. Nové zelené město se stane domovem pro 30 000 lidí a vyprodukuje 900 tun kyslíku ročně. Bude také regulovat teplotu a hluk.

ab
ab
ab
ab
ab