Živé ploty - okrasa zahrady

Živé ploty jsou liniové výsadby, které slouží k třeba k oddělení pozemků u sousedů, nebo nepěkného pohledu na silnici, či jiných druhů prostředí, které nelibují našemu oku. Hustý závoj rostlin časem vytvoří téměř neproniknutelnou stěnu, která dokonale izoluje jak pohledy kolemjdoucích a sousedů, tak případný zvukový ruch v okolí domu.

 

Živé ploty můžeme rozdělit na pravidelně stříhané, tvarované do požadovaných rozměrů a volně rostoucí, které téměř není třeba udržovat. Rostliny opadavé vytvoří přes rok působivě se měnící živý plot, který na jaře pokvete, může vonět a hýřit barvami na podzim a pak se třeba osype zajímavými plody, vyhledávanými ptactvem. Stálezelené živé ploty jsou „nudnější“ jejich barva se v průběhu roku nemění, ale zato jsou nepropustnější a lépe oddělují prostranství. Pomalu rostoucí rostliny sice vytvoří souvislou plochu o něco později, zato však nejsou tak náročné na řez jako rychle rostoucí rostliny.

 

Živý plot působí přirozeněji, než klasický drátěný, dřevěný, zděný, či jakýkoliv jiný. Rostliny dokáží ostatní stavební materiál za jistý čas dokonale nahradit. Má lepší izolační vlastnosti, co se týče hluku i prašnosti. Pokud je živý plot kolem celé zahrady, vytváří určité mikroklima, zvyšuje vzdušnou vlhkost a vytváří prostory pro hnízdění ptáků.

Živé ploty se vysazují do tzv. výsadbové rýhy, která by měla být zhruba jeden a půl krát hlubší, než je šířka kořenového balu (pokud se jedná o rostliny s balem). Rýhu vyplníme kvalitní kyprou zeminou s dostatkem živin. Pod rostliny se při výsadbě umísťují tablety s pomalu rozpustným hnojivem (silvamix apod.). Vzdálenost rostlin (spon) se liší podle druhu rostliny, požadované výšky a způsobu výsadby (na rýč nebo do rýhy, jedna, či dvě rýhy, trojspon). Obecně se dá říct, že jakýsi ideální počet rostlin na metr je 3-5 ks. Čím vyšší plot chceme, tím je vzdálenost mezi rostlinami větší. Jedna pomůcka říká, že se rostliny sází ve vzdálenosti ¼ - 1/3 výšky požadovaného vzrůstu. Takže pokud bychom chtěli plot vysoký 90cm, sázíme rostliny od sebe ve vzdálenosti 22,5 až 30cm a pak je musíme samozřejmě v požadované výšce držet řezem.

Na podzim se dají vysazovat rostliny s volným kořenovým systémem a rostliny s balem (ty pak můžeme vysazovat v podstatě celý rok, pokud jim můžeme dopřát zálivku). Vysazujeme od konce října do listopadu, dokud není půda zmrzlá. Rostliny tak mohou na jaře začít kořenit a lépe se uchytí. Vše je podpořeno dostatečnou vláhou z tajícího sněhu.

 

 

Jako jedna z nejideálnějších rostlin pro stříhané živé ploty se jeví habr – Carpinus betulus. Jedná se o listnatý strom, podobný buku. Velice dobře reaguje na řez a okamžitě obráží novými přírůstky. Je velice nenáročný, snese téměř jakékoliv stanoviště (i sucho, zasolení) i méně kvalitní půdy. Habr - jako jeden z mála listnáčů -  si ponechává listy přes zimu. Ty na zimu změní barvu, ale na stromě zůstanou, než je na jaře vytlačí nové listy, a tak plní svou funkci i v zimě. Habr je velice houževnatá rostlina s dlouhou životností, navíc má krásnou, šedou, hladkou borku a působí velice elegantně.

Tvarovacím řezem udržujeme rostliny v požadovaném tvaru. Živé ploty tvarujeme v průběhu prvních 3-4 let pomocí zahradnických nůžek minimálně jednou ročně před začátkem vegetačního období (ale i během něj) tak, aby vytvořili jakýsi pevný základ. S tvarováním lištovými nůžkami (vertikální a horizontální řez) začínáme až po této době. Vertikální řez (stěna plotu) provádíme šikmo. Plot ve spodní části je širší o 5-8 cm na metr výšky, než ve vrchní části. Termínem pro řez nůžkami na živý plot je pak měsíc červen, tedy období po hlavním prodlužovacím růstu, v závislosti na stanovišti a rostlině.

V zimě je třeba dávat pozor na větší sněhové nadílky. U špatně stříhaného a hustého plotu hrozí rozklenutí pod návalem sněhové přikrývky. Pokud je tedy sněhu více, je třeba jej z horní plochy odstraňovat.

Stálezelené – listnaté Buxus sempervirens, jehličnaté Chamaecyparis lawsoniana (kultivarů je více), Pinus mugo např. var. mughus, Taxus bacata, Thuja occidentalis.

Opadavé pravidelné – Carpinus betulas, Fagus sylvatica, Lonicera nitida, Ligustrum vzmgare.

Opadavé volně rostoucí - Berberis thunbergii „Atropurpurea“ červenolistý kultivar, Forsythia x intermedia, Potentilla fruticosa, Ribes sanguineum „King Edward VII“, Spirea x bumalda „Anthony Waterer, Spirea japonicea“little princess“, Spirea x vanhouttei, Laburnum anagyroides „Vossii“, Crataegus monogyna, Corylus avellana „Aurea“,“ Concorta“, C. colurna